Kdybychom sebevíc chtěli, aby se všechno podstatné i nepodstatné občas událo bez nás, tak to tak nikdy naštěstí nebude. Vždyť všichni, každý jedinec ve světě, jsme strůjci svého osudu, který je čas od času narušen podstatnými okolnostmi, které neovlivníme. Bojíme se jednat sami za sebe, abychom neudělali nějakou podstatnou chybu, která by nás mohla něco stát.
Čtyřiadvacetiletá Tia se zamilovala do ženatého muže, se kterým ráda spí a tráví všechen svůj čas. Jenže vše se znění, když mu oznámí, že s ním čeká dítě. Nathan ji žádá, aby šla na potrat. Vždyť má přece svou rodinu – manželku Juliette a dva malé syny. To však ona neudělá.
Od té doby nejsou společně v kontaktu. Uvědomuje si ale, že jako svobodná matka by to neměla jednoduché, nemohla by naplno ani pracovat, tak se své dceři Honor – jak ji pojmenovala – vzdává ve prospěch adoptivních rodičů, které jí sama vybere.
Caroline a Peter se o Savannah (Honor) starají, jak nejlépe umí. Snaží se i oželet svoji práci, ale ne vždy to naprosto jde. Tia má možnost se o vývoji Honor dozvídat, získá i fotky, které pošle Nathanovi. Jenže ty se k němu nedostanou. Skončí u jeho manželky Juliette, která znovu zuří. Nevěru mu stěží odpustila, ale že jí zatajil i dceru, to přes srdce nejspíš nepřenese.
Co Juliette podnikne? Setká se Tia, Nathan a Honor? Kdo nakonec bude vychovávat Honor?
*
„Savannah,“ zopakoval. „Miluju tě, Jules.“
„Slib mi, že už se s ní neuvidíš. Nikdy.“
„Jak to mám udělat a zároveň splnit to, co po mně chceš. Vidět se s Ho- Savannah?“
„Pořád jen ona. Nech ji být.“ Juliette ta slova pronesla velice důrazně. „Nemá žádná zákonná práva. Jediný, s kým má smysl mluvit, jsou rodiče Savannah. Její právoplatní a jediní rodiče.“
„Přání ještě nezajistí, aby to byla i skutečnost. Ať se ti to líbí, nebo ne, Tia ji porodila.“
„A potom se jí vzdala. Copak to nechápeš?“
„Obávám se, žes to nechopila ty.“ Z Nathanova hlasu se vytratila trpělivost. „Vzdala se jí, protože já jsem ji opustil.“
„Tohle si myslíš? Že ta tvoje křehká přítelkyně byla nucená se jako Dickensova malá Nell vydat do zimy? Tys jí snad vytrhl to dítě z rukou?“
*
Vypadalo to na skvělou knihu s nádherně promyšlenou obálkou a ještě lepším nápadem samotné autorky na daný příběh. Jenže zdání trochu klame. Co se zprvu jevilo dobře vystavěné, má svoje trhliny. Ano, příběh se čte skvěle, ale postavy jsou trochu moc jednotvárné. Žádný psychologický progres se nekoná, i když by se právě s ním dalo pěkně pohrát a dílo by tak mohla být mnohem lepší, než je nyní.
Název knihy: Pohodlné lži (The Comfort of Lies)
Autor: Randy Susan Meyersová (http://www.randysusanmeyers.com/)
Nakladatelství: Ikar (http://ikar-knihy.cz/)
Vydáno: duben 2015
