Existuje mnoho způsobů, kterými lze vychovávat neposlušné ratolesti. Nejčastější výchovnou metodou je takzvaný prut kázně. Nebo chcete-li výprask.
Ve většině případů bývá nejúčinnější. Ale přesto existují i jiné a vcelku zaručené způsoby. Od pouhé domluvy přes domácí vězení, známé spíše jako zarach, až třeba k použití strašidel, bubáků a jiným jim podobným.
Poslední způsob lze ovšem aplikovat u potomků poněkud mladšího věku. I já jsem prodělal tento druh výchovy. Představa starého, shrbeného dědka v dlouhém hábitu, zarostlého temnými vousy, s kloboukem zakrývajícím jeho tvář byla přímo děsivá. A to tím spíše, že jeho posláním bylo nosit neposlušné děti do temného sklepení. Tato strašidelná bytost označovaná jako Dědek Smetek se zrodila v mysli mého otce. Měla skutečně úspěch. A to jak u mě, tak u mé mladší sestry.
Dědek Smetek byl možná stejně úspěšný, jako jisté romské strašidlo, které je na rozdíl od něho, vymyšleného, skutečné. O tom jsem se mohl přesvědčit nedávno v pražských Nuslích. Neposlušné dítko romské matky se dralo do dveří jistého domu a nechtělo svého rodiče následovat. Potomek si za žádnou cenu nedal říci po dobrém, a tak na řadu přišel již zmíněný způsob ukázňování. Po slovech rodiče: "V domě je skin," vstoupily děcku do očí slzy a poslušnosti bylo docíleno.
Přesto, že tento způsob výchovy je vcelku osvědčený, doporučovat ho nebudu. Mohl by totiž vaše ratolesti neblaze citově ovlivnit.
