Zhavránkovatěl...

Připouštím, že mi udělalo  radůstku, když jsem se pod jedním zdejším blogem, který se  otíral  o ČT, v diskusi dočetl, že  patřičně  nejásající autor, jaksi zhavránkovatěl…

Nejsem žádnej slavomam, ale těší mě, že jsem se, pro některé spoluobčany, stal  jedním z konkrétních   představitelů odporu proti   nestydatým,   českým veřejnoprávním médiím.

Někomu to  věčné remcání  přijde směšné, k popukání. Docela tomu rozumím. Ano, tyhle, z gruntu veselé  ovce,   považují  za profesionalitu  –  vyváženost, když k těm tunám  propagandy, příslušní posluhující  redaktoři, milostivě  přihodí deset deka zkaženého Vyvadila…  

Ostatně, ještě jsem úplně  nezapomněl, jak se lidé téhle   intelektuální úrovně – nad věcí,   zdravě posmívali, když  jsem  za komunistů pravidelně poslouchal Hlas Ameriky  a ničil si sluch poslechem rušené Svobodné Evropy…. 

Možná někoho ještě rozesměju tvrzením, že mi současný  stav českých médií  vadí podstatně více, nežli tomu bylo kdysi  před Listopadem.

Jde v zásadě o to, že v socialistickém Československu, s tím pábením  státní televize, rozhlasu a novin, každý rozumný člověk zcela  samozřejmě počítal, za ta léta si na to zvykl…

Dnes jsem z těch českých médií mnohem rozčílenější. Nikoliv snad , že by řádově  lhaly více než kdysi  – k novinařině už tak nějak to prostituování patří, ale především proto, že jsme propásli obrovskou šanci…