Václav Klaus ve škarpě

Václav Klaus býval  prakticky jediný český politik, kterého jsem si opravdu velice  vážil, přestože i u něj   jsem měl za ty roky   jisté pochybnosti...

Třeba, nechápal  jsem  ten jeho vlažný vztah k vstupu ČR do Evropské unie, nebo, jak se později, tak  úporně bránil připojit svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu.

Dnes mám paradoxně cukání, mu zase vyčítat, že v tom odporu nevytrval : - )

Nedá  se nic dělat  -  sice mírně  samolibý, narcistický Václav Klaus  povětšinou býval několik kroků, před námi -  věrnými voliči. To se nedá jen tak zapomenout, či vymazat z historie. 

A  tak  jsem  na okamžik  zaváhal, když se v čase  covidu  začal tak energicky  vymezovat proti protipandemickým  opatřením,  dovolávat  se všelijakých havlovských  lidských práv, kterým se kdysi  vtipně vysmíval a dokonce se teď  zase  nabízel  postavit do čela odporu…

Obávám se, respektive, jsem s jistý, že pan Klaus je sice zase o pár kroků mimo hlavní proud, ale už nikoliv vepředu. ale tak nějak ve škarpě.

Ostatně, když ho minulý týden propouštěli z Vojenské nemocnice,  vyprávěl cosi o vysokém tlaku a doporučení ošetřujících lékařů,  pracovně zvolnil, což ovšem ON nehodlá respektovat.

Jak známo, o několik  dní  poté, se musel do nemocnice znovu  kajícně  vrátit.

Je m to moc  líto, ale ta léčba Klausem už nefunguje!