„Václav Havel by se neměl stát kýčem“

Uvedený titulek jsem zahlédl v minulých dnech, uprostřed té vtíravé havlovské kampaně. Tak přesně  tomu se říká - Pozdě bycha honit,  případně  Přijít s křížkem po funuse…

Ale nejde jen o ryze estetickou záležitost. Když dnes sledujete ty davy  bývalých estébáků, udavačů, morálních šmejdů…, co se dnes k Havlovi  tak horlivě hlásí, Havlem se ohánějí...., o ničem dobrém to nevypovídá.

Pravda, ale zrovna za tohle Václav nemůže. To, kde se po Listopadu  ušpinil, je už ale  zase na úplně jiné téma. 

Pravda je, že dnes si  nemůžete bez obav  otevřít už ani  tu ledničku, aby na vás nevypadl!

Nemohu  mluvit za všechny, ale pro těch nemnoho z nás, kteří za komunistů, při každé dobré příležitosti   skandovali Havlovo jméno, v těchto časech, kdy se   stalo  vyloženým  kýčem,  je stále  obtížnější  zachovat si alespoň část těch původních sympatií..

Ještě dnes, omlácený životem, bych neváhal jít znovu protestovat proti totalitě, zvráceným ideologiím – riskovat, v tom lepším případě, zase nějakou tu ránu pendrekem, atd., atd.

Jen bych  teď, totálně znechucený těmi dnešními veřejnoprávními  politruky, tak  jako kdysi, už   rozhodně  neskandoval to: Havel, Havel, Havel!