Trumfy Donalda Trumpa

Už  jednou jsem tady  politoval Američany, že jsou na tom stejně bídně jako my, že  taky  nemají  koho volit…

Že si v nacházejících  prezidentských volbách zřejmě budou muset vybírat jen mezi lhářkou Hillary a šaškem Donaldem…

To jsou  ty obligátní  blogerské manýry, kde dominují zkratky a osobní  pocity. Kajícně doznávám, že  jde o hodně  kategorické tvrzení, ještě navíc  od někoho, kdo USA neviděl ani z ponorky...

Proto  jsem rád za tenhle  rozhovor na prezidentské téma, s důvěryhodným  politologem  Tomášem  Haasem, který si vždy dokáže udržet jistý osobní odstup – viz odkaz

Ale ještě více než ty uváděné důvody Tomáše Haase  o podstatě  úspěchu prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, kterého většina „osvědčených“ amerických politiků nesnáší:

„Protože je překvapil. Jejich naučené politické formulky přestávají platit, voliči jim nevěří. A politici, kteří si zvykli na staré „zaběhnuté“ formy jednání a komunikace s voliči, to nikdy nepostřehli. Nedošlo jim, že se z nich staly prázdné figury bez důvěry…“

Mě  zaujala zmínka o  zděšené liberálním komentátorovi Davidu Brooksovi, který alespoň poctivě hledá příčny Trumpova nesporného úspěchu:

„Otázkou je: Měli bychom respektovat tohoto vítěze? Měli bychom se sklonit před úsudkem těchto voličů? Inu, určitý respekt je nutný. Trumpovi voliči jsou koalicí vyvlastněných. Utrpěli ztrátou práce, ztrátou výdělků, ztrátou snů. Americký systém pro ně přestal fungovat, a tak, přirozeně, hledají něco nového. Navíc mnozí v médiích, a já zejména, jsme nepochopili, jak projeví své odcizení. Očekávali jsme, že Trumpův fenomén usne, odumře, protože nepocházíme ze stejné sociální vrstvy jako jeho podporovatelé, nestýkali jsme se s nimi a nenaslouchali jim dost pečlivě. Pro mně je to poučení, že musím změnit způsob své práce, pokud chci pravdivě informovat o této zemi,“

Nezbývá, nežli  jen dodat  -  Kéž by takto poctivě  přemýšleli  i čeští novináři!