Střežte se těch, co mají plnou hubu Pravdy a Lásky

V rozečteném románu jsem narazil na citát starého německého filosofa, který  jsem ve zkratce  přeložil: Střežte se těch, co mají plnou hubu spravedlnosti

Ani na okamžik nepochybuju, že  kdyby ten moudrý filosof  žil v dnešních časech, tenhle citát by patrně  zněl: Střežte se těch, co mají plnou hubu spravedlnosti, pravdy a lásky!

Nepochybně  jste si také všimli,  kolik špinavostí a  lží lze, navíc s takovou bezohledností  a   agresivitou, páchat ve jménu těch krásných  ideálů.

V těchto  souvislostech se mi, s prominutím,   nejčastěji  vybavuje  Václav  Havel  – šéf  pražského   letiště,  který se stal  modlou -  generálem takových  bojovných pravdoláskařů.

Nemám na toho mého,  kdysi oblíbeného a statečného  dramatika, nějakou zvláštní  pifku, ale mnohé osobní  děje kolem té jeho Pravdy a Lásky  jsou dodnes typické a navíc i  zábavné…

Míním tím zejména   autentickou   scénu z  dokumentárního filmu, kde se Václav  děsně  durdí (v té souvislosti dokonce použil  výraz   doprdele!), že mu část veřejnosti  vyčítá prodej restituované  poloviny paláce Lucerna  společnosti Chemapol, řízené  tehdy  provařeným generálním ředitelem  Junkem, který si nabídnutou, vysokou  částkou  chtěl, takřka za každou cenu,  naklonit vlivného  prezidenta , přestože firma byla před úpadkem.

A to  tady ani  moc nerozmazávám, jak se  na rozhraní let 89 – 90, Havel pobaveně   vysmíval dotazům, zda bude restituovat  znárodněné rodinné majetky.   

Dodnes nechápu, že to Havel tenkrát  nechápal, ostatně stejně,  jako mu vůbec  nevadilo, nechat se   sponzorovat   někým takovým, jako je  Bakala.

A tak, spolu s filosofem,  nabádám  - Střežte  se těch, co mají plnou hubu Pravdy a Lásky! : - )