Sbohem a šáteček...

Za ta dlouhá léta jsem na blogu iDnes spáchal tisíce blogů, nepochybně s nezbytnou spoustou nejen gramatických chyb, ale jak už to na světě chodí  - všechno má svůj konec…

Naštěstí jsem zatím  ještě neumřel. Možná bych, na tomto  upadajícím fóru,  ještě nějaký čas vytrval, ale  poslední kapkou se stalo to  aktuální lustrování autorů – diskutérů. Nerad se někam  cpu, vnucuju.

A tak se  v tom mém zdejším, úplně posledním blogu s pořadovým číslem 6.539 loučím a  děkuju zejména těm, kteří, když jsem cca před pěti  léty, v reakci na aktivistické  praktiky zdejších pokrokových  adminů, omezil publikování výhradně jen na osobní blog, který se neobjevuje  na hlavní stránce, že  to tu se mnou ,v tom ústranní  tak dlouho  vydrželi…

Asi   nepřekvapím, když skončím sebechválou:

Kdyby mé kočky věděly jak nehezky mi na tady někteří lidi spílali - nejspíše by ani to pověstné sousto ode mne nepozřely. Ale  podařilo se mi to  utajit a tak se cpou ostošest

Nepatřil jsem  k blogerům, kteří nad ohlasy  okázale ohrnují nos, chlubí se, že jim jsou ty diskuze pod jejich blogy uprdele.

Pravda, občas to může být i deprimující čtení, i když… - tak strašlivě pitomej, odpornej, prodejnej..., přece jen člověk asi   bejt nemůže - to snad ani není v lidských silách. : - )

A tak se, alespoň   v duchu, pořád   ujišťuju - argumentuju, že to se mnou snad přece není až tak hrozný, že jsem, naopak,  v podstatě dobrák a  jako důkaz uvádím:

Z počasí jsem si, až na vyložené extrémy, nikdy nedělal hlavu. Když jsem se na starý kolena  přestěhoval z Prahy, zpočátku jsem na počasí  nadával, jen když jsem při výletech, procházkách   zmokl, schytal nějakou tu bouřku.

Po několika letech je to už ale   jinak. Několikrát jsem tu  zažil dlouhá sucha. Mohlo by mi to být ukradený, voda mi doma pořád teče, nemám vlastní zahrádku, natož pak pole, lesy... jenže když pozoruju jak vysychá potok, hnědne  vegetace…

A tak si  teď v takových situacích , třeba daleko od domova  přeju, aby to už konečně spadlo a klidně se spustila  i průtrž mračen. Tak budu mokrej, no a co?!

Nikdo na světě, dokonce ani místní  dohížitele, či mudrové, mě nedokážou  přesvědčit, že takhle   smýšlí darebák. : - )