Připouštím, že jsem zaujatý, že je mi z duše protivná, ta odpuzující, bezbřehá demagogie Lubomíra Zaorálka, ale tenhle pátek, všechna čest, mě, zcela výjimečně, opravdu skvěle pobavil...
Nejsem si opravdu jistý, zda se v pátek třináctého slušelo, na základě doposud neukončeného soudního sporu (Benešová) projednávat ve Sněmovně dlouhodobě tristní stav české justice, i když zase ty neformální schůzky nejvyšší státní zástupkyně, místopředsedy Nejvyššího soudu a už zcela nepochopitelně exministra Němce se zainteresovanými státními zástupci, na kterých se probírala kauza Čunek, jsou už patrně za hranicí přijatelnosti a nepochybně zaslouží pozornost, či raději - důkladné prošetření ministra spravedlnosti.
Připouštím, že jsem zaujatý, je mi z duše protivná, ta odpuzující, bezbřehá demagogie Lubomíra Zaorálka, ale tenhle pátek, všechna čest, mě, zcela výjimečně, opravdu skvěle pobavil...
Jako už u něj bývá dobrým zvykem, hovořil - exhiboval zaníceně, tentokrát i vcelku k věci, ovšem po chvili, se obligátně -vlastními výroky rozohnil - vzrušil až do té míry, že nad sebou ztrácel kontrolu.
Jedině snad tak se dá vysvětlit, že vůbec nepostřehl, přibližně 2 metry od něj - na obvyklém místě - sedícího předsedu vlády, když s příznačným zápalem rozvíjel svou zlostnou tirádu na téma zase nepřítomný Topolánek. Vzpamatoval ho až hurónský smích Sněmovny a pobaveně s šklebící premiér.
To se samozřejmě v zápalu boje - eufórii může přihodit každému, ale snad jenom Zaorálek něco takového dokáže přejít s takovou lehkostí a pohotově, se stejnou intenzitou zase hned pokračovat ve střemhlavém útoku na jiný - náhradní terč. Stejně tak, jako v pátek místopředseda Sněmovny přehlédl Topolánka, zrovna tak lehce a suverénně dokáže přehlédnout mnohem důležitější skutečnosti, souvislosti, fakta. Za touto zmíněnou defektní selektivností, ve spojení s příslovečnou urputnosti Lubomíra Zaorálka tak lze asi nacházet kořeny té jeho už proslulé demagogie.
Ta páteční řečnická exhibice pana Zaorálka tak byla nejenom výjimečně zábavná, ale i neobyčejně poučná.. A co více, krom již zmíněných předností, mě zaujala i jako zajímavá demonstrace kuriózního sebeukájení formou řečnického projevu...
