Případ Petra Iljiče Čajkovského

V tak zvané  vážné hudbě se vyznám asi tak, jako ta pověstná  koza v petrželi….....................................

Je to se mnou o to horší, že  ani nepociťuju  komplexy, když  si mi líbí hlavně ty staré osvědčené fláky od Mozarta, Beethovena, Dvořáka, Myslivečka, Smetany, Čajkovského…

Měl jsem  sice dobrou vůli, několikrát jsem si poslechl i tu současnou, moderní   vážnou muziku, ale dopadlo to naprosto stejně, jako, když jsem se pokoušel naučit anglicky…

Nevím, zda se to dnes hodí říkat tak veřejně, ale k vážné hudbě jsem přičichnul především díky ruskému skladateli Čajkovskému…

Když  na jednom vystoupení rockandrollové  kapely, v tom nejlepším,   ohlásili, že  zahrajou   kousek z Labutího jezera, mohli  jsem se spolu s ostatními puberťáky smíchy potrhat. Ale  potom, nikoliv tedy nahlas – zase až tak statečnej  jsem nebyl, jsem musel   uznat, že na tom  něco je…

Po nějaké době, už ani dobře nevím proč, na představení  Jana Vodňanského, hned po Generálech, spustil  Petr Skoumal  kousek Čajkovského klavírního koncertu  b moll a to byla ta úplně  poslední kapka. Od té chvíle  jsem tu vážnou hudbu začal brát vážně.      

Ovšem, lebedím si v nevědomosti, pouštím si jen to, co se mi líbí, dokonce jsem přišel na chuť i  těm kdysi tolik  směšným operám…

Necítím žádnou vinu, nechci se tím snad  utěšovat, ale zřejmě je nás  takových víc. Nedávno mě o tom ujistil i známý  klavírní virtuóz, který sděloval své zkušenosti  s již zmíněným Čajkovského klavírním koncertem č.1 b moll…

Přesně jakoby mluvil o mně, když zmiňoval  problematičnost  interpretace. Vyjádřil osobní pocit, že cca 80 procent posluchačů přijde  na koncert jen  kvůli těm prvním třem minutám  - tomu famóznímu  začátku a  zbytek koncertu  -  další půlhodinu,  se už  tak trochu nudí…. 

A tak, při mé drzosti, mě také napadlo, když už  to s těmi autorskými právy  Petra Ilijiče  zřejmě  nebude až  tak horké, zda by s tím klavírním koncertem nešlo něco dělat. Trochu ho vykuchat, ale především tím působivým  počátečním  orgasmem, celé dílko monumentálně zakončit. Že by z toho mohl být znovu světovej šlágr!

Ano, opovážlivost a drzost mnohých ignorantů je nekonečná!

Autor: Josef Havránek | čtvrtek 21.5.2015 11:40 | karma článku: 25,24 | přečteno: 1049x