Pohádka o Zemanovi a pokaženém 17. listopadu

Před pár dny jsem sledoval jakousi televizní anketu, v které více než polovina dotázaných studentů -vysokoškoláků, nebyla schopna rozšifrovat, co se to tenkrát, toho 17. listopadu vlastně přihodilo…

Ano, počet vysokoškolsky vzdělaných občanů České republiky  rapidně stoupá, ale  troubů  přesto neubývá a neubývá. Nabízí se tudíž otázka, zda by se páni rektoři, namísto toho jejich věčného  politikaření, raději neměli věnovat  té stále tragičtější úrovni českých  vysokých škol…

Zmíněná pohádka je televizní, neboť tady jsem poprvé zahlédl ty zoufalé, zjevně psychicky  otřesené studenty, kteří se rozhodli právě v čase  příprav a konání ohlášené demonstrace, položit kytičku k památní desce, ale policejní ochranka jim to zrovinka  v tuto dobu neumožnila…

Z této spíše úsměvné záležitosti se takřka stala zpráva dne a nepochybně i  následujících týdnů…

Každému doporučuji poslechnout si ze záznamu středeční  polední publicistickou část zpravodajství Radiožurnálu, kde  redaktorka (Suková?)  naprosto bravurním způsobem vedla jednoho ze studentských funkcionářů k  těm úplně správným odpovědím…

O českých novinářích mám možná ještě o něco horší mínění, nežli Zeman, ale jedno jim upřít nemohu:

Když chtějí psa bíti, hůl si vždy dokážou obstarat!

P.S.

Téma pokažené letošní oslavy  17. listopadu bylo obsahem i středečního Interview ČT. S rozkoší jsem sledoval to úsilí snaživé  redaktorky  Světlany Witovwské, porostřednictvím  přítomného mluvčícho Ovčáčka, na lžíci vody topit prezidenta. Zdaleka nejlepší byla pasáž, když bojovný  Ovčáček na fotografii dokazoval, že mezi těmi údajnými studenty, kteří  se tak vehementně dobývali  k pamětní desce, byl  i proslulý svlékač  -  tak zvaný bludný Holanďan.

Fotka, nefotka, paní redaktorku mnohem více, nežli tento působivý  důkaz, zajímalo, kdo ho jako první zveřejnil.Pro tu snaživku bylo více nežli to usvědčující  foto, mnohem zajímavější kádrovaní jejího autora...