Labutí píseň Andreje Babiše a hymna českých novinářů

Dosluhující český premiér pronesl na klimatickém summitu v Glasgow statečný - svůj nejspíše životní projev…

Možná také proto, že minimálně na mezinárodní scéně končí, dovolil si konstatovat hned několik zřejmých, ale nepříjemných faktů, které se v Evropě jaksi nesluší říkat nahlas.

Nelze se tudíž ani divit, jaké mediální ticho okamžitě vypuklo - především doma, v ČR.

Jó, to kdyby se v tom Glasgow upšoukl, to by byla jiná! : -)

A tak jen několik „neslušných“ citátů opsaných z Parlamentních listů.cz:

„ Evropa přijala suverénně nejtvrdší opatření, ačkoliv se na globálním znečištění podílí jen z 9 procent, zatímco třeba Spojené státy z 15 procent a Čína, která se summitu ani neúčastní, z 27 procent.“

„ Namísto sjednání dlouhodobých kontraktů s Ruskem se evropští politici horlivě snaží zablokovat tranzitní kapacitu plynovodů Nord Stream 2 a Opal s poukazem na obavy z budoucí závislosti EU na Rusku. Dámy a pánové, možná to bude pro vás novinkou, ale my už jsme závislí na ruském zemním plynu a budeme na něm nadále závislí nejméně po dobu příštích 20 až 30 let...“ 

Drtivou většinu, těch věčně politizujících českých médií, ale tohle ee nezajímá. Předstírají, že si toho ani nevšimli.

A tak si s Jiřím Suchým, jen tiše pobrukuju tuhle hymnu - těžce  politizujících českých novinářů:

Ticho a klid

a vatu do uší.

Ať žije ten, kdo šeptá,

ať žije ten, kdo neruší,

kdo, nedupe, kdo nebuší,

kdo, se nikdy na nic neptá...