Musím přiznat, že vypuštění první družice a poté i Gagarina do vesmíru, zrovna z nenáviděného, komunistického SSSR, mě vůbec nepotěšilo, zcela samozřejmě jsem to očekával od těch skvělých Američanů…
Tak jsme tenkrát s kámoši, v rytmu rock and rollu, alespoň pořád vyřvávali - že sovětští mužíci vypustili družici, Lajku do ní nacpali a nažrat ji tam nedali….
O pár let později, ještě náctiletý, jsem si s kamarádem – napůl Polákem, vyjel do Krakova, kde jsme bydleli u jeho příbuzných.
Byl to naprosto bláznivý výlet, ale ze všech těch šíleností mi v paměti nejvíc utkvělo, jak tihle Poláci reagovali na první kosmonautku Těreškovovou. V polštině se dá mnohému porozumět, ale když jsme v tom rodinném kruhu koukali na záběry z kosmické lodi s Těreškovovou, panovala u televize vzrušená atmosféra připomínajíci rojení včel a padaly výrazy kterým jsem nerozuměl.
Kamarád mi potom ty sprosté nadávky typu - svině, kráva, kurva… nadšeně překládal, ten spontánní antisovětismus se nám tehdy moc líbil.
Většina Poláků dodnes Rusy nenávidí a zvláště pak v éře komunismu k tomu existovalo dost dobrých důvodů - tehdy ještě polští komunisti, byť jen za pouhou zmínku o Katyni, zavírali.
Krom téhle polské vzpomínky se mi Těreškovová ještě zavrtala do mozku nádherným titulkem tehdejších odborářských novin Práce, z kterého jsem se smíchy takřka posral - pod obrázkem kosmonautky cca stálo:
Do ČSSR přijíždí sovětská kosmonautka Valentina Vladimírovna Těreškovová – vítej krasavice inteligentní!
Stáří sebou nese spousty nepříjemností, ale, při troše štěstí, i kapku toho zmoudření. V tomto případě poznání, že každá fóbie, fanatismus, nenávist, urputnost… se časem stávají směšné.
Nerudovsky - kdo chvíli stál (zamrzl se svými názory, byť nepochybnými pravdami) již dnes stojí opodál, žádný den se dvakrát nenarodí, čin dvakrát nezraje…
