Jako bychom se vraceli do časů RVHP a Varšavské smlouvy!

Kde jsou ty starý zlatý  časy, kdy se Evropská  unie  ještě  zabývala  žárovkami, nebo  zakřivením dovážených banánů…

Jó, lepší už bylo!

V posledních letech  se na evropské společenství valí jeden malér za druhým  – jeden horší, nežli  druhý!

Namísto  řešení, příslušné orgány Evropské unie jen trapně kličkují, problémy  odsouvají – předvádějí svou impotenci. Nechtíc,  dávají za pravdu i těm nejtvrdším euroskeptikům…

Ani se mi už nechce vypočítávat všechny ty fatální problémy, s kterými si Evropa nedokáže poradit, o kterých  pořád jen planě žvaní.

Přesto jsem  až doposud nad  nápady na odchod České republiky z Evropské unie  jen nerozhodně   krčil rameny…

Jenže, když teď sleduju, jak ta bezradná, zjevně neschopná Evropská komise,  se navzdory vše těm neřešeným, neustále odkládaným malérům, navíc ještě   najednou  začala přímo vměšovat do vnitřních záležitostí  sousedního Polska, začínám být z toho docela  zděšenej…

Připomíná  to zlej sen. Jakobychom  se vrátili o třicet let zpátky, do  vazalské podřízenosti, do  časů  RVHP a  Varšavské smlouvy!