Způsoby myšlení bývalého černocha, později aktivního véčkaře, dnes už zase sociálního demokrata Humla, mě nepřekvapují. Ten člověk sice rychle mění kabáty, ale v podstatě je to pořád jen ten starej esenbák, komunista…
Tihle lidé zvláštního druhu, mají na tenisty a vlastně všechny ty , kteří vyčuhují, už od nepaměti spadeno. Z těch tenistů si stačí alespoň připomenout jména jako: Drobný, Navrátilová, Lendl…
Po tomhle sekernickém úvodu možná trochu překvapím, ale, v téhle vášnivé diskusi týkající se „optimalizace“ daňových odvodů boháčů, přece jenom cítím jistý přesah …
Určitě tedy nejde o ty staré, soudružské nápady na to, koho a jak zbavit státního občanství. Tohle dinosaurství soudruha Humla přímo bije do očí a přirozeně vyvolává rozhořčení…
Jenže pak je tu ještě jeden takový aspekt , který by neměl být tak snadno přehlédnut.
Svět nikdy nebyl a nebude spravedlivý, zvláště pokud ho budeme měřit příjmy některých umělců, či sportovců!
Durdit se nad tím je pošetilé a směšné.
Mnohých z těhle často neskutečných boháčů si vážím, jejich kumšt mě baví. Jen si ale říkám, že když už mají ten talent a k tomu ještě to obrovské štěstí, že zrovna v ty jejich obory až tolik vynášejí, zda by neměli mít v sobě také trochu té velkorysosti - mávnout rukou nad tím vymýšlením, kopírováním nejrůznějších fíglů k dalšímu zbohatnutí.
Jsem si téměř jistý, že to už ani nemají za potřebí, že by to naopak ještě víc zvýšilo jejich prestiž!
