Chatrný Milionář z chatrče...

Kde jsou ty časy, kdy hlavní ceny  z velkých světových festivalů, či udělení amerických filmových  Oscarů, pro mne, bylo  tím nejlepším doporučením pro zhlédnutí filmu. Při všech výhradách k  České filmové akademii, k Českým lvům, si nemyslím, že by se  mezi těmi českými  oceněnými filmy, někdy mohlo   objevit něco takového, jako  tenhle oscarový  Milionář z chatrče....

Musím však připustit, že jsem  na zmíněného  Milionáře četl hned  několik nadšených  recenzí českých autorů. Ani se mi nechce řešit, zda jde o obchodní záležitost,  snobismus, nebo ten nechápavý blbec jsem  nakonec já. Pochopitelně, nemohu  tvrdit, že  ty tisíce  zhlédnutých filmů, mě automaticky zbavují takového podezření. Ale,  když tak sleduji aktuální  přehled návštěvnosti českých kin, vypadá to, že tu zmíněnou nedůvěru k filmovým kritikům a  cenám, sdílí spolu se mnou,  mnohem   více  diváků.

Dost dobře nevím, zda to, že jsem celé ty dvě hodiny vydržel při projekci zmíněného  Milionáře z chatrče, lze připsat  na vrub   zvědavosti, vrozené trpělivosti, neschopnosti připustit  si chybu, (původně jsem   chtěl jít na Valkýru)  nebo jen obyčejné  otrlosti.

Neznám reálie, jsem ochoten tvůrcům uvěřit, že  běžný život v Indii je opravdu tak příšerně  drsný, vymykající se evropskému a severoamerickému chápání, jak ho líčí ve svém filmu. Je to šokující, smutné, tragické - určitě burcující podnět k tomu,  abychom si  místo těch věčných stesků začali, alespoň trochu  vážit poměrů v kterých žijeme a  které se tak diametrálně liší od té indické reality. Tím jsem, ale  zcela vyčerpal ten jediný pozitivní pocit z filmu.

Existuje  přece  nespočetné množství vhodnějších způsobů, jak upozornit na tento opomíjený  fakt, než  natočením  takového  filmu, s tak chatrným, jen těžko akceptovatelným, nepravděpodobným, nepřesvědčivým    scénářem.

Na světě se ročně točí, řekl bych, stovky podobných filmů. Nic proti tomu, povětšinou jde o  normální obchodní záležitost. Šokující, alespoň pro mne,  je snad jenom ta  skutečnost, že některé z těchto, s prominutím,   filmových póvlů,  sklízejí, kdysi tak vzácná  filmová ocenění, ale, jak  jsem uvedl,  tak nějak  si na tuhle realitu už zvykám. Ostatně, když si mohou z nejrůznějších renomovaných filmových festivalů odnášet hlavní ceny dokonce i  filmové politické  agitky režisérů typu M.Moora, tak nakonec -  proč  ne tenhle, nesrovnatelně nevinnější,  sladkobolný, sentimentální  Milionář z chatrče...