Chartista, chartistovi Hradílkovi

Už jednou jsem tady s despektem zmiňoval  vážně míněný úmysl  chartisty  Tomáše Hradílka  - zemřít hlady, pokud Miloš Zeman nevzdá svou prezidentskou kandidaturu…

Psal jsem o tom -  v tom lepším případě, jako o duševní úchylce, či  o neobyčejné formě sprostého  vyděračství…

Nemám  na té představě co měnit. Vracím se teď  k tomu hloupému gestu znovu, když se naše české sluníčko  -  Táňa Fischerová  nevydala na cesty, aby panu Hradilkovi osobně  vysvětlila nesmyslnost, tragikomičnost jeho počínání, ale zato se pokrytecky, otevřeným dopisem plným jedovatých,sladkých slovíček,  obrátila  na prezidenta Zemana -  aby to vzdal a nechal tak žít statečného Hradílka.

Vzdejte se, nic se Vám nestane!

Nějak se mi nedostává slušných výrazů, abych patřičně komentoval  tohle  psaníčko.

Když to  neučinila paní Táňa, posílám tedy, jako bývalý chartista,  vlastní vzkaz.

Pane Hradílku, přestaňte už  konečně  blbnout, kompromitovat  Chartu 77, ostatní chartisty!

Věřím, že snad  není Vaším cílem, aby  veřejnost,  o nás chartistech,  nabyla dojem, že jsme jen tací duševně vykolejení, fanatičtí  cvoci?!