Bolševik, který dokázal rozplakat i hlasatelku

Už ani nevím v jaké souvislosti jsem  narazil na jméno odpudivého komunisty -   Bohuslava Chňoupka, na kterého mám dvě  docela  zvláštní  vzpomínky.

Ta silnější  je z časů  kolem roku 1969, kdy se dostávali znovu k moci ti správní komunisti. V tu dobu, ještě neadaptovaná  rozhlasová hlasatelka,  se při citování jakéhosi  Chňoupkova  projevu rozplakala a několik vteřin – v přímém vysílání, nad těmi odpornostmi  tiše vzlykala.

O léta  později, jako zaměstnanec   nakladatelství,  jsem se zase  nachomýtl  na poradě, kde se rozhodovalo o výši nákladů  publikací nakladatelského plánu. V těch časech byl akutní nedostatek papíru - byl přidělován podle rozpisu ministerstva, takže stanovování nákladů jednotlivých knih bylo  důležité,  protože na mnohé slušné  projekty se nedostalo..

Když přišlo na řadu dílko komunistického  ministra - spisovatele  Chňoupka, s ohledem na tragické  zkušenosti s odbytem podobných srágor přikázaných k vydání  nejvyššími  soudruhy, jsem navrhl  náklad ve výši samizdatu  -  300 kousků. Jednání muselo být    potom na několik minut přerušené, neboť většině  řídících pracovníků  nakladatelství  tohle číslo vyrazilo dech, což  následně  pokračovalo marně potlačovanými výbuchy smíchu.

Od té doby jsem už nebyl na porady vedení zván.

Chňoupek  tehdy  vyšel v monumentálním  nákladu  třiceti tisíc a po roce,  za radikálně sníženou cenu, byl marně nabízen i v trafikách.

Je to fakt srandovní  -  neboť  až nyní jsem se  dočetl, že tenhle  echtovní, odpudivý  komunista   Chňoupek, údajně   patřil ještě   k těm  liberálnějším soudruhům  a proto ho, někdy v osmdesátých letech, biĺakovci   vypudili z ministerstva zahraničí.

Liberální Chňoupek – to je fakt gól!