Už ani nevím v jaké souvislosti jsem narazil na jméno odpudivého komunisty - Bohuslava Chňoupka, na kterého mám dvě docela zvláštní vzpomínky.
Ta silnější je z časů kolem roku 1969, kdy se dostávali znovu k moci ti správní komunisti. V tu dobu, ještě neadaptovaná rozhlasová hlasatelka, se při citování jakéhosi Chňoupkova projevu rozplakala a několik vteřin – v přímém vysílání, nad těmi odpornostmi tiše vzlykala.
O léta později, jako zaměstnanec nakladatelství, jsem se zase nachomýtl na poradě, kde se rozhodovalo o výši nákladů publikací nakladatelského plánu. V těch časech byl akutní nedostatek papíru - byl přidělován podle rozpisu ministerstva, takže stanovování nákladů jednotlivých knih bylo důležité, protože na mnohé slušné projekty se nedostalo..
Když přišlo na řadu dílko komunistického ministra - spisovatele Chňoupka, s ohledem na tragické zkušenosti s odbytem podobných srágor přikázaných k vydání nejvyššími soudruhy, jsem navrhl náklad ve výši samizdatu - 300 kousků. Jednání muselo být potom na několik minut přerušené, neboť většině řídících pracovníků nakladatelství tohle číslo vyrazilo dech, což následně pokračovalo marně potlačovanými výbuchy smíchu.
Od té doby jsem už nebyl na porady vedení zván.
Chňoupek tehdy vyšel v monumentálním nákladu třiceti tisíc a po roce, za radikálně sníženou cenu, byl marně nabízen i v trafikách.
Je to fakt srandovní - neboť až nyní jsem se dočetl, že tenhle echtovní, odpudivý komunista Chňoupek, údajně patřil ještě k těm liberálnějším soudruhům a proto ho, někdy v osmdesátých letech, biĺakovci vypudili z ministerstva zahraničí.
Liberální Chňoupek – to je fakt gól!
