Ať si ty novodobé Jakeše doplní každý sám...

Od mládí  žiju  v bláhové  představě, že nadřízení by měli být chytřejší, nežli ti kterým šéfují a ti  papaláši z nejvyšších státních úřadů a představitelů státu, by měli být těmi  úplně nejschopnějšími, nejlepšími ze všech...

Jenže, dlouhou dobu jsem prožil  v komunistickém režimu, kde bylo takřka všechno postavené na hlavu, takže jsem se postupem času smířil i s faktem, že rudá průkazka platila  nesrovnatelně  víc, nežli pracovitost, inteligence, schopnosti, o charakteru ani nemluvě…

Na druhé straně mi ten český socialismus připadal  úžasně milosrdný. Nedovedl jsem si představit, že někde jinde  na světě, by mohli nejvyšší stranické a státní funkce  vykonávat třeba  primitivové  –  moulové  typu Milouše Jakeše…

Nikoliv, že by mě to snad těšilo, ale   po Listopadu se dalo pochopit, že doba  nahrává také všelijakým  dobrodruhům, grázlům, kteří se  v těch  popřevratových zmatcích dovedli šikovně pohybovat. S  tou novou vlnou, která zdánlivě  smetla  starý režim se přirozeně zvedl i kal…

Ne, ať už to v Listopadu režíroval kdokoliv, dodnes  jsem šťastný, že ten  nesmyslný, beznadějný komunistický systém padl.

Jen  jsem přesvědčený, že tohle  zhroucení nemá smysl dodatečně připisovat nějakým konkrétním osobám, že ten starý, neživotaschopný  režim se v podstatě rozpadl sám, takřka  bez cizího zavinění…

Jsem za to rád, ale jedno velké zklamání přece jenom nechci skrývat. Nemohu se totiž zbavit podezření, že ti noví – sice  mladší  představitelé naší země a dokonce i politické opozice, se zase až tolik  -  svými schopnostmi,  lidskou úrovní,  charaktery -   neliší od těch starých, neosvědčených  komunistických kádrů…

Nechám to jako doplňovačku, ať si  ty novodobé Jakeše každý doplní podle vlastního gusta …