O tom, že se s tou státní zakázkou na ozvučení akcí českého předsednictví EU v řádu stovek milonů kouzlilo, už asi nikdo nepochybuje…
Nic nového - výjimečného! Bohužel! Nové, úplně výjimečné, na téhle kauze je snad jen to, že tentokrát opravdu existuje vůle případ důsledně rozkrýt - usvědčit viníky.
Není vůbec vyloučeno, že motivem té úporné snahy je potopit Alexandra Vondru, který mnohým politikům nevoní. Nelze to stoprocentně vyloučit, ale i kdyby, není to na tomhle případu zase to úplně nejdůležitější…
Nepředpokládám, že pánové Vondra a tehdejší vedoucí úřadu vlády Novák - kteří z titulu svých tehdejších funkcí nesli za zmíněnou zakázku hlavní odpovědnost, snad jednali v úmyslu osobně se obohatit, nebo dát k tomu příležitost svým známým, kamarádům.
Už jsem ale několikrát psal, že výkon vysokých státních funkcí sebou, zcela přirozeně, nenese jen samé výhody - atraktivní platy a postavení. Tou druhou, pravidelně, rádo zapomínanou, stranou té mince je i nezpochybnitelná odpovědnost za vedení příslušného úřadu. Takovým šéfům nemůže k obhajobě stačit, že se na rozkrádání přímo, osobně nepodíleli.
Kdyby tenhle případ nepřinesl vůbec nic jiného, než jen to uvědomění, připomenutí si politiků a státních úředníků, jejich nedílnou odpovědnost plynoucí z výkonu zastávané funkce, bylo by to i tak báječné.
V téhle kauze Promopro, nemá velký smysl řešit komu politicky slouží, či naopak. Nesrovnatelně důležitější je, zda se opravdu kradlo - kdo všechno za to nese odpovědnost. A tečka!
