V BEZPEČÍ JEN ZA MŘÍŽEMI ?

Bezohledné krádeže, přepadání, agresivita lupičů, násilí a často i vraždy v České republice vzbuzují obavy poctivých a slušných lidí. Obavy o svůj život, své zdraví i majetek má stále více Čechů. Ještě nedávno se báli vyjít na ulici po setmění, dnes se bojí i přes den nejen venku, ale i ve svých bytech.

Stále drzejší násilníci a zloději se spoléhají na zkorumpované úředníky, kteří za úplatek lecos prominou, ale také na dlouhá léta mezi pácháním trestné činnosti a vlastním odsouzením. V „base“ se dělat nemusí, stát platí ubytování, stravu, rozptýlení ve volném čase televizí či sportem nebo jinou zábavou. Samozřejmostí je státem placeno nemocenské i sociální pojištění. Celoživotní trestanci dostávají důchod vyměřený z průměrné mzdy v České republice, tedy daleko vyšší než ti, kteří se celý život dřeli.

Pokud vyšetřování probíhá na svobodě, je možné páchat další trestnou činnost s vědomím, že se na spoustu z takových činů nepřijde.

Ono je rizikem i obrana ve svém domě, bytu či na vlastním pozemku, kdy lupič si může dělat co chce, neboť napadený, byť na svém území, smí užít jen přiměřenou obranu.

Vezmeme-li k porovnání Spojené státy, neoprávněný vstup lupiče či násilníka na území vlastníka (do domu, bytu, zahrady) může vlastník řešit zbraní a vetřelce zlikvidovat. Dalším porovnáním mohou být soudy, které probíhají prakticky okamžitě, maximálně v řádu do desítek dnů. Tresty jsou spravedlivé, přiměřené provinění a ve věznicích se pracuje.   Zákony tam platí pro všechny bez rozdílu postavení, vlivu, národnosti, náboženství či rasy.

V České republice je právo nastaveno tak, že je trestán zpravidla napadený či poškozený, pokud ovšem útok přežije. Vyšetřování krádeží je pro svou četnost uzavíráno většinou odložením případu. Poctiví a čestní si nejsou jisti ani životem, zdravím či majetkem svým, ani svých blízkých. Stále více jich řeší své obavy nákupem bezpečnostních zařízení, kováním na dveře, několika zámky nebo mřížemi. Ti co na to mají, si kupují zbraně, které je možná ochrání před napadením a zachrání jim zdraví či život, ale neochrání je před následným trestem, který inkasují od soudu za to, že se bránili nepřiměřeným způsobem. Zákon totiž předpokládá, že zbraň smíte použít jen pro svou obranu, pokud útočník takovou zbraň použije jako první. Tedy nejprve čekat, zda se pachatel trefí či ne. Pak se lze i bránit.

Být v bezpečí jen za mřížemi a chránit sebe a své blízké takovým opatřením, se mi zdá zvrhlostí stávajícího státu. Ukázky zkorumpovaného státu a jeho úředníků, mafie, bídy, brutality a násilí jsou na denním pořádku. Krádeže čehokoliv a kdekoliv rovněž. Ukrást plynové potrubí a nechat syčet plyn dnes nikoho nepřekvapí, stejně jako krádeže dopravních značek, kanálů, kabelů pod proudem z vlakových či jiných trolejí, krádeže celých aut nebo jejich rozebrání beze stop, to vše je v České republice běžné.

 Pobyt za mřížemi si tak užívají místo násilníků a trestanců poctiví a čestní lidé s bláhovou nadějí, že se tak ubrání dovolenému násilí v této zemi. Nenastal již čas tento stav změnit?