Švarcsystém legální – nelegální nebo zavádějící pojem?

Zásluhou pana ministra MPSV ČR Drábka se oživil v myslích podnikatelů i nepodnikatelů pojem „švarcsystém“. Různí lidé, na různých pozicích se přou o to, zda je legální nebo nelegální a zda jej zrušit nebo potvrdit. Navrhuji tento pojem vyškrtnout ze slovníku nejen pana ministra, ale i představitelů vlády a ostatních, kteří jej s oblibou užívají!

Nevím jak kdo, ale já jsem pojem „švarcsystém“ v obchodním zákoníku nenašel. Nedomnívám se proto, že by bylo vhodné tedy hovořit o jeho legalizaci či nelegálnosti, zrušení  nebo potvrzení. Většina debat na toto téma nemá vysokou úroveň. Sám pojem „švarcsystém“ byl odvozen od jména muže, který s metodou dodavatelských prací firem i jednotlivců OSVČ pracoval jako první, respektive jako první vzbudil pozornost a byl schopen tento způsob obhajovat a obhájit.

Již Jan Werich ve svých filmech „Hej rup“ a „Golem“ zdůrazňuje rozdílnost v jednotlivých profesích a současně nutnost i potřebu vzájemné spolupráce. Doplňování jednotlivých činností a jejich výkon odborníky – specialisty je od nepaměti nedílnou podmínkou úspěchů na trhu ve většině činností i společností.

 Je s podivem, že pokud cizí dodavatelská společnost, „právnická osoba“, zajišťuje dlouhodobě určitou, stále stejnou službu, stejným pracovníkem, dle požadavků objednavatele (např. výpočetní technika) nejedná se o zastřený pracovní vztah.

Pokud však tuto službu provádí OSVČ, hledí se na takovou situaci opačně. Každý si může nalistovat a přečíst znění obchodního a občanského zákoníku, který vysvětluje pojem podnikání. Stejná možnost platí i zákoníku práce, kde je definován pojem zaměstnanec.

 Každý podnikatelský subjekt má přiděleno identifikační číslo, je jedno zda se jedná o právnickou či podnikající fyzickou osobu. Žádný z těchto subjektů nevykonává pouze jednu stereotypní činnost, ale působení je složeno z mnoha povinností a úkonů. Pokud však hledí pan ministr Drábek a jeho příznivci na spolupráci a dodavatelskou činnost OSVČ vůči právnickým osobám tímto způsobem, proč tak také neposuzuje opačně i vztah právnické osoby k OSVČ či subdodavatelskou činnost obvyklou mezi právnickými osobami. Zvláště u státních zakázek je zvykem, že vítězná společnost  z výběrového řízení všechny práce zadá řadě dalších firem a v konečném finále vykoná za minimální odměnu většinu prací právě OSVČ.

 Skutečně obrovské úsilí, vyvíjené k likvidaci drobných a středních podnikatelů, může po určité době dosáhnout výsledků v podobě likvidace řady nejen drobných podnikatelů OSVČ, ale i menších ryze českých podniků, které nemají na to, aby si platily dodavatelské služby několika násobně předražené díky luxusním vozům a pohádkovým platům jejich vedoucích pracovníků a majitelů.

Ve své podstatě jsou všechny podniky (s vyjimkou ve 100% vlastnictví státu) v soukromých rukách. Může být celkem jedno, zda se jedná o OSVČ, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, družstvo, evropskou společnost, banky nebo jiný subjekt oprávněný k podnikání, opět s vyjimkou podniků se 100% vlastnictvím státu.

 Stát by si mohl a měl uvědomit, že největší zisky pro státní pokladnu plynou především ze skupiny malých a středních podnikatelů. Pokud tuto podnikatelskou skupinu zlikviduje, nebude již mít od koho vybírat daně a nebude schopen zajistit základní potřeby státu.

 Dovoluji si všem zdůraznit, že vzájemné vztahy mezi podnikateli by neměly být narušovány nesmyslnými omezeními, zvláště pokud jejich důsledkem je zánik podnikatelských subjektů a přesun osob na úřady práce pro podporu v nezaměstnanosti.

Uvědomte si, vláda na tuto podporu nemá kde vzít a mnoho z jejich představitelů by se nikdy vlastní prací jako podnikatelé vůbec neuživili!                                                                            www.soukromnici-usti.cz

Josef Barta