Rakovina se státní podporou?

Novodobé nemoci a rakovina stále více postihuje obyvatele naší planety, ale jsou státy chránící zdraví svých občanů a státy, kde bujení zhoubných nemocí podporují.  

Česká republika bohužel patří k těm druhým zemím, kde jsou peníze jednotlivců a protekčních skupin důležitější než zdraví a životy nejen lidí, ale i všeho živého.

Představa onemocnění rakovinou nebo některou z „novodobých“ nemocí, na které lékaři nejenže neznají léky, ale ani je zatím neumí pojmenovat děsí. Ne ale všechny! Pouze ty, kteří ve svém okolí vidí trápení postižených po ozářkách, trpících a čekajících na pomoc a na zázrak. Kdo jim pomůže, pokud je to možné v současném českém zdravotnictví?

Kdo nevěří, nechť se podívá na stav odpadového hospodářství, kde byly odpadům odňaty hodnoty a například „elektrošrot“ již není při svém vyřazení odpadem, ale pouze věcí v „režimu zpětného odběru“. Může být beztrestně ukládán kdekoliv, ničen, rozbíjen, pohazován u popelnic nebo v přírodě.

Matička příroda, nepřipravena na takové barbarské jednání, vyplachuje srážkovými vodami životu-nebezpečné látky z vyhozených zařízení nebo při jejich skladování pod širým nebem v přírodě těžké kovy a odnáší si je s sebou, aby pak napojila zvířata, rostliny i lidi.

Následně si všichni pochutnávají na dobrém jídle, ovoci či zelenině a nevědomě konzumují těžké kovy a další chemikálie, které se v produktech přírody a zemědělství nacházejí. Vůbec již nemluvě o tom, že lidé (včetně restaurací, školních jídelen atd.) musí k vaření používat vodu, která je sice chemicky ošetřena proti bakteriím a biologickým škůdcům, ale těžké kovy odstraněny nejsou.

Ministerstvo životního prostředí ČR stále více přitvrzuje a snaží se svými novelami soustředit moc v rukou kolektivních systémů, které pracují v režimu především zpětného odběru. MŽP dokonce zvažuje další novelou i zákaz předávání nebezpečných odpadů (kterými například je i elektrošrot) konečným zpracovatelům.

Proč je úmyslně nebo v pouze „sladké nevědomosti“ ničeno životní prostředí, poškozováno lidské zdraví, životy všeho živého i rostlin? Občané musí navíc vše draze zaplatit už při pořízení nových zařízení, nakoupených náhradou za staré. Jistě všichni tyto poplatky znáte. Platí je občané, podniky, podnikatelé i stát a státní instituce.

A kam jdou poplatky? No přeci do soukromých firem!!! Tedy, do rukou jejich vlastníků.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve snaze ochránit alespoň slušná pravidla účastníků trhu byl MŽP odmítnut, neboť implementace evropských předpisů a monopolizace odpadového hospodářství měly větší důležitost než zdraví občanů a spravedlivé tržní prostředí.

Kdo řídí MŽP, že takto jedná proti občanům, kteří si úředníky platí ze svých daní a očekávají svou ochranu?

Připomíná mi to pana Karla Čapka a jeho „Bílou nemoc“.

Kdy prozře ten, kdo je původcem současného stavu?

Až začnou mít odpady opět svou hodnotu, lidé rádi odvezou nebo nechají odvézt vznikající odpad tam, kde za něj dostanou peníze a kde s ním bude zacházeno jako se surovinou a současně látkou, která by mohla škodit životu při nedbalém zacházení.

Doporučuji si prohlédnout tržní model ekonomiky (www.privatismus.eu), kdy občané mohou řídit a směrovat legislativu pro jejich dobro, při současné možnosti po právu trestat škůdce.