Lidé jsou zvyklí nakupovat zboží nebo služby. Jen málo z nich si uvědomuje, že si nakupuje vlastně výsledky práce jiných.Proč je uměle udržována nezaměstnanost, proč se neuvolní trh práce?
vyváženost práce k její ceněJosef Barta
Zvykli jsme si kupovat například rohlíky či chleba, ale ve své podstatě nakupujeme práci pekaře a jeho náklady nutné k vytvoření těsta a upečení. Cena práce je zahrnuta do výrobku. To samé platí pro výkony lékařů, právníků či kopáčů. Lidé často nepracují jako jednotlivci, ale své dovednosti realizují v týmech. Týmová práce je souhrnem činností jednotlivých účastníků týmů, kteří se následně v předem sjednaném poměru dělí o zisk, který vyprodukovali prodejem výsledků své činnosti – práce.
Lidé jsou deformováni vztahy z období průmyslové revoluce (15 až 20 století), kdy byla lidská práce degradována na pracovní vztah k vlastníkům manufaktur a později továren to až do současnosti. Potřebná specializace začala dělit lidi (vlastníky práce) do společenských i majetkových vrstev a těm nejslabším nechávala jen potřebné k přežití. Současně vzniká závislost na poskytovatelích pracovních příležitostí, s následnou právní úpravou povinností pro zaměstnavatele starat se o své zaměstnance.
Degradace lidského „JÁ“ (S.Freud, C.G.Jung) začala nabírat na obrátkách. Výsledkem je současný stav, kdy lidé nehledají kupce pro svou práci, ale hledají zaměstnání. Mnohdy je jim úplně jedno, co budou dělat, jen aby dostali tolik, kolik potřebují alespoň na přežití. Mnoho životních osudů je důkazem toho, že vynikající schopnosti a vlastnosti jedinců jsou eliminovány potřebou přežít.
Závislost je uměle udržována zákoníkem práce a současně zákazem svou práci svobodně prodávat jako obchodní zboží. Umocněním této závislosti je rozdělení ekonomicky činných subjektů na fyzické osoby, ručící celým svým majetkem a skupiny fyzických osob vytvářejících tzv. právnické osoby, ale ručící jen omezeně.
Důsledkem je arogance zákonů vůči jednotlivcům fyzickým osobám, nevýhodné daňové podmínky i podmínky pro podnikání, legální daňové úniky právnických osob, daňové ráje a beztrestnost fyzických účastníků právnických osob (vlastníků), podporovaná zákonem o ochraně osobních údajů. Pokud je někdo poctivý, nemá co skrývat a bulvár o něm píše bez zábran. Pokud je někdo lump a bojí se zveřejnění jeho nepravostí, je ochráněn tímto zákonem!
Není již na čase dát patřičnou váhu možnosti svobodného prodeje práce, zrušit zákazy pracovat (bez potřeby pracovní smlouvy) a vrátit práci opět statut „hodnoty“, s níž lze v tržním prostředí volně obchodovat?
Samozřejmě s tím souvisí i plná odpovědnost vlastníků práce, kteří ji prodávají, a to všem stejnou mírou! Důkazem toho, že forma svobodného prodeje své práce (byť v nerovných podmínkách) je možná, je existence svobodných povolání.
(1. část info seriálu společensko-ekonomického modelu (ekonomický privatismus)
