Změna klimatu v hustě zasídlených oblastech světa, jako je např. Evropa, je určitě ovlivněna i lidskou činností. Jestli pozitivně nebo negativně se ukáže v následujících desetiletích.
V Německu je nyní instalovaný výkon solárních elektráren cca 55 GW. Do roku 2030 má být navýšen na 200 GW. Výkon instalovaný ve větrných elektrárnách by tam měl do roku 2030 vzrůst ze současných 65 GW na 130 GW. Celkově si podle svazu dekarbonizace německé ekonomiky do poloviny tohoto století vyžádá instalovaný výkon ve větrných a solárních zdrojích na úrovni bezmála 700 GW, v současné době přitom dosahuje 122 GW. [1]
Déšť do střední Evropy přináší zejména západní větry od oceánu. Jejich energie (a tím i pohyb vzdušných mas s vodními párami) je již nyní oslabena větrníky s instalovaným výkonem 65 GW v Německu a dalšími s cca 150 GW ve zbytku Západní Evropy. Větrníky s výškou až 240 m mění tlakové pole atmosféry. I malá změna jednoho parametru může způsobit řádově větší změny jiných parametrů. Jako když řidič nepatrnou silou chybně otočí volantem a narazí do stromu. Protože příroda nemá ráda prázdno, tak místo oslabených západních větrů tlakové pole doplní do rovnováhy větry z jiných směrů, které k nám, do střední Evropy, nepřinesou vláhu od oceánu. Déšť znamená i zvýšení výparu, který ochlazuje půdu. Proto jsou výhodnější drobné deštíky než prudké lijáky, po nichž voda většinou odteče dříve, než se vsákne do půdy. Drobných dešťů v posledních letech ubývá. I vlivem větrných elektráren. (Podrobnější odhady v https://johnjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727324
a
https://johnjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=724909).
Solární elektrárny také ovlivňují klima. Odvedou cca 20% energie dodávané Sluncem do míst solárních elektráren ve formě elektřiny jinam ke spotřebě. V místě instalovaných solárních elektráren tedy zůstane méně energie a tím se prostředí ochladí.
Zároveň nevznikne teplo v odstavených uhelných a jaderných elektrárnách, které nahradily větrné a solární elektrárny.
V minulém století začali lidé ovlivňovat klima stavbou přehrad, které vyrovnávají teplotní extrémy v zimě i v létě (Vltava v Praze již nezamrzá, v r. 1947 se ještě na Vltavě konalo mistrovství ČSR v rychlobruslení).
Jen v Praze se denně najede 22 milionů vozokilometrů. Veškerá energie paliva se změní v teplo (část při brzdění, část odporem vzduchu a pneumatik, část v chladiči). Pro hrubý odhad uvažujme že jedno auto jede s výkonem 30 kW a motor má účinnost cca 33%. Tedy 100 kW tepla vydává během jízdy jedno auto. Pro porovnání: na vytápění jednoho bytu stačí cca 3 kW.
Změna klimatu v hustě zasídlených oblastech, jako je Evropa, zejména ve městech, je tedy určitě ovlivněna i člověkem. Globálně změny klimatu ovlivňuje i mnoho dalších faktorů, vč. zpětných vazeb, např. tání permafrostu a ledovců. Jestli pozitivně nebo negativně se ukáže v následujících desetiletích. Některé nedomyšlené hurá-akce Greendealistů se tak mohou ukázat jako škodlivé.
[1] https://www.prumyslovaekologie.cz/info/bee-rozvoj-oze-se-v-nemecku-neobejde-bez-podpory-minimalne-jeste-dve-desetiletihttps://oenergetice.cz/nemecko/formujici-se-nemecka-koalice-cili-odklon-od-uhli-roku-2030-zrychleni-rustu-oze
