Nedá mi to. A ačkoliv jsem neabsolvovala 14 889 přednášek o feminismu, ale jen o „trochu“ míň, chci se také zapojit do debaty, která už jen pro to krásné slovo femina se mě bytostně dotýká. Je to trochu slovíčkaření, ale důvodů, proč zrovna feminismus má pro mnoho mužů i žen hanlivý přídech, je přece jen mnoho a nejsou banální.
Ano, mnohé teze tzv. liberálního feminismu podepíšu i já - jsem ráda, že dnes mohou ženy chodit volně po ulici, že mohou volit, studovat a chodit do práce a brát za to slušný plat. Ale to ještě zdaleka nedokazuje, že zrovna za tohle vděčíme právě feminismu. Myslím, že ty ženy, které jsou dnes označované za prvotní feministky, by si s těmi současnými jen těžko ruku podaly (obrazně řečeno, přece jen - byly to dámy znalé slušného chování, samozřejmě až na výjimky).
Co je na tom současném i liberálním feminismu tak špatného? No právě to, že vlastně vůbec není liberální. Že požadavky těch různých feministických proudů se stupňují, hrají si na vědu, ale přitom se jen těžko na něčem skutečně vědeckém shodnou; tváří se, že mluví za všechny ženy, že je chrání před zlovůlí mužů, ale i neosvícených žen (které jsou ovšem největší nepřítelkyně feministek). Údajně pro ženský prospěch chtějí kvóty, chtějí diktovat, jak má vypadat správná rodina, jak má vychovávat své děti, z jakých genderově korektních učebnic se má ve škole učit a taky jak my všichni máme správně genderově mluvit a patřičně upravit pravopis. (A do toho ještě stihnou vyvracet mýty o tom, že si feministky neholí nohy! - No, to je přece bomba!)
To všechno současný feminismus začíná politizovat a prosazovat do našich zákonů a tím to, co doposavad bylo záležitostí neveřejných mezilidských vztahů, se stává prý legitimním právem pro zásah státní moci. A to je něco, co zvláště nám Čechům s naší relativně nedávnou komunistickou minulostí prostě vadí. A já jen moc doufám, že i vadit bude. Ženám i neženám.
Takže díky, paní učitelko Terezo, ale do školy budu chodit jinam. Naštěstí feminismus a jemu podobné jiné „ismy" u nás ještě nejsou povinné!!!
