Kalousek vs Nečas. Jak to bude do budoucna s výdajovými paušály českých živnostníků? A jsou příliš vysoké nebo nízké? Zrušit nebo ponechat?
Karty jsou rozdány jasně. Zatím co ministr financí Kalousek hledá řešení, jak zvýšit přímý přínos z daňových příjmů ze strany živnostníků. Premiér Nečas přemýšlí, jak si udržet přízeň zmíněné skupiny obyvatelstva. Podpora živnostníků je pro ODS klíčová, a proto je otázka zdanění a výdajových paušálů zejména, pro nejsilnější vládní stranu velmi citlivá.
V současné době je situace taková, že živnostníci mohou buď základ daně snižovat o reálně fakturované částky, tedy nálady vzniklé při svém podnikání nebo mohou využívat tzv. výdajových paušálů. Pro minulý rok, byly výdajové paušály nastaveny tímto způsobem:
Řemeslné živnosti: 80 %
Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství: 80 %
Ostatní živnosti: 60 %
Svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů: 40 %
Příjmy z pronájmu: 30 %
Uplatnění výdajového paušálu je jednoduché a pro živnostníka většinou i velmi finančně výhodné. Ze svého příjmu odečte v příslušné výši výdajový paušál (i když skutečné náklady na podnikání mohou být mnohem nižší) a daň i pojistné platí pouze ze zbytku. Co se týká příjmů z daní, výdajové paušály, které se v roce 2005 poměrně prudce navýšili (z původních 25% resp. 50% na současnou výši) způsobily, že do státní kasy toho moc nepřibylo, viz
http://ekonomika.idnes.cz/cesko-je-raj-zivnostniku-jejich-prumerna-dan-je-300-korun-rocne-ptb-/ekonomika.aspx?c=A111009_190004_ekonomika_javNic není černobílé, věřím, že spousta živnostníků opravdu má výdaje spojené s výkonem jejich povolání ve velké výši. Zároveň vím, že nelze měřit přínos jednotlivých povolání jenom výši daní, které platí. Na druhou stranu myslím, že současná výše paušálů je trvale neudržitelná a v podstatě i dost nespravedlivá. Zejména střední skupina živnostníků (paušál 60%) na výdajových paušálech dosti často dosti profituje, na úkor státu. Mám před očima např. tzv. finančního poradce. Jeho náklady na práci zahrnují možná nějaký příspěvek na kancelář (společnosti, pro kterou pracuje, třeba Broker consulting), náklady na telefon a sem tam nějaký mimořádný výdaj třeba na certifikaci podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů. Takový živnostník ovšem může uplatnit výdajový paušál ve výši 60% svého příjmu. Bezva věc pro něj, horší pro státní kasu. Vím, že leckdo je na tom přesně naopak, přesto myslím, že počet lidí, kteří nyní na výdajových paušálech brutálně vydělávají je výrazně vyšší.
Jak dál? Já bych se klonil ke snížení výdajových paušálů, konkrétně bych je vrátil před rok 2005, tedy na 25% resp. 50%. Myslím, že podnikatelé a drobní živnostníci si jistě zaslouží podporu státu, ale ne touto formou, na kterou doplácí všichni ostatní. Zjednodušme byrokratický aparát. Ať živnostníci mohou vyřizovat agendu spojenou s podnikáním na jednom místě. Ať mohou v co největší míře vyřizovat svoje záležitosti elektronicky a šetřit tak svůj čas. Podporovat živnostníky tím způsobem, že přibližně polovina z milionu podnikatelů zneužívá neúměrně vysoké výdajové paušály, mi ale přijde naprosto nespravedlivé a hlavně ekonomicky neúnosné.
Jak to vidíte VY? Snížit paušály nebo je dokonce zrušit? Nebo máte jiné řešení?
