Tuhle jsem v jednom nejmenovaném českém nekončícím seriálu zahlédla situaci, která ve mně vyvolala údiv a následně úsměv na rtech, protože ji dobře znám. Automatická myčka na auto...
Řekli byste si – a co jako. Běžná služba pro všechny řidiče. Praktická a potřebná. A v mobilu mám appku, je to jednoduché a levnější.
Moje „poprvé“ se z dáli tvářilo, že jednodušší to být ani nemůže. „Zastavte vozidlo u bílé čáry. Vyčkejte na rozpoznání SPZ.“ Dobře. SPZ byla rozpoznána, super. Můžu vjet do myčky. Žádný problém. Jsem tam. Začínám se jemně třást. Můžu spustit v aplikaci zaplacený program. Vyjedou na mě kartáče… Hmm, tak nevyjedou. Aplikace mi nejde zaktivovat a spustit. Sakra, co teď? Když vystoupím, co když se bez varování spustí a budu vykartáčovaná a osprchovaná kromě mého miláčka i já osobně? Vteřiny zoufalství ukončil pohled na reklamní text přímo v myčce. „V případě poruchy volejte…“ Telefonní číslo mě uchránilo před hysterickým záchvatem a obsluha mi vysvětlila, že v aplikaci se nekliká, ale tahá, a myčku pak spustila ručně. Zapomněla jsem na strach z kartáčů a po chvíli jsem jako hrdinka vyjela s čistým autem ven z myčky.
Dlouho mě tam nikdo neuviděl. Než jsem se oklepala a auto neuvěřitelně zasypané pylem vyloženě žadonilo o očistu. Stojím před automatickou myčkou. Jsem nervózní a zbrklá, nenechala jsem dostatečně dlouho načíst SPZ a vjíždím do myčky. Zaplatím program, ale o spuštění aplikace se snažím marně. Hlásí, že mám zajet k bílé čáře, která je ovšem samozřejmě ještě před myčkou. Couvám a řidič čekající za mnou na mytí nechápavě kroutí hlavou. Já ho chápu, ale můj adrenalin stoupá na nejvyšší možnou mez. Zopakuji celý proces včetně úhrady mycího programu a myčka se zavírá. Hurá… Tajně doufám, že mi operátor appky jednu platbu vrátí jako neoprávněnou. Stalo se.
Opět mě tam dlouho nikdo neuviděl. Jenže pak začaly vlaštovky stavět svá hnízda. Každý den, než jsem z nekrytého parkoviště mohla autem vyjet, musela jsem toto obejít a alespoň zevrubně očistit. Asi jako Škopková, když si vyjede do města k holiči, s tím rozdílem, že hovínka nebyla od slepic, zato jsem si jich užívala každé ráno. Když už můj hadříček nestačil očišťovat pokálené autíčko, vyrazila jsem kam jinam než k myčce. Stojím před bílou čarou, SPZ se v pořádku načte. Tentokrát mě nedostane! Vjedu dovnitř, vyberu program a platím. Nelze. Tak znovu a platba znovu neprošla. Proboha, co se zase děje??? Do třetice se pokouším uhradit mytí a stále nic. Volám na číslo z mobilní aplikace. Pán na lince mi poradí, ať kontaktuju svoji banku. V sobotu odpoledne z myčky, naivka! Nechám tedy auto kde je, a vyrážím k obsluze. Zakoupím kýžený mycí program, nasednu do auta a jooooooo, myčka se zavírá, kartáče se dostávají do pohybu. Už z nich ztrácím dokonce i strach. Teprve doma jsem si při důkladném prověření nastavení v aplikaci dala dohromady, že jsem před časem měnila platební kartu, přičemž novou nemám v appce zavedenou a původní již není v platnosti.
Říkám si, že zlá trojice již je vyčerpaná. Ale já taky. Nicméně až přijde ta doba, kdy se opět odvážím, postavím se před bílou čáru… A zase vám napíšu.
