Divočák jako prase

„Tyyy jooo, co to je?“ „Zpomal, zpomal, může jich být víc!“ Zabrzdím, zastavím, juknu do zpětného zrcátka – za mnou nikdo, přede mnou kde se vzalo tu se vzalo černé prase.

Jako potkat ho v lese, asi umřu strachem. Obrovský kolos běžící daleko rychleji, než si umíte představit. Dobře, už slyším vaše námitky, takže jinak: vy si to asi představit umíte, ale já viděla tohle zvíře naživo poprvé v životě, a dokonce mi při našem seznámení neurvale zkřížilo cestu. V tom momentě jsem byla neskonale šťastná, že sedím ve svém plechovém miláčkovi, který mě dozajista ochrání a divokého tvora za mnou nepustí.

Takže nádech, výdech, spojka, plyn… „A pokračujeme v krasojízdě, vážení! Dnešní vyhlídková jízda byla oživena pohledem na divokou zvěř, v ZOO koutku byste za to zaplatili nemalý peníz, a přitom za vesnicí máte stejnou možnost zcela zdarma.“

Rozmluvila jsem se po předchozím šoku natolik, že už mi chyběl jen tlampač na střeše auta.

Ono to už tak ale v životě chodí – že z človíčka, jenž byl ještě před malou chvílí ten nejmenší z nejmenších, se naráz stává rádoby hrdina. A nejen při setkání s prasetem.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jitka Suchánková | neděle 7.4.2019 18:53 | karma článku: 14,85 | přečteno: 384x
  • Další články autora

Jitka Suchánková

Moje boje v myčce

14.6.2022 v 5:22 | Karma: 16,99

Jitka Suchánková

Taky jste ti hodní pitomci?

10.5.2022 v 17:30 | Karma: 18,78

Jitka Suchánková

Bližší košile nežli kabát

22.4.2022 v 19:36 | Karma: 17,46

Jitka Suchánková

Zastesklo se mi...

24.2.2022 v 6:55 | Karma: 9,04