Před 100 lety začaly Spojené státy zachraňovat Evropu

Když 6. dubna 1917 vyhlásily Spojené státy Německu válku, podařil se tím prezidentu Woodrowu Wilsonovi nebývalý průlom do té doby izolacionistické zahraniční politiky.  

První americké expediční jednotky se vylodily ve Francii 26. června 1917 a výrazně přispěly k porážce agresorů. Podle amerického historika Jima Powella však vstup USA do 1. světové války vyvolal i nezamýšlené důsledky a to vznik bolševického Ruska a nacistického Německa. Podle Powella vstup USA do války urychlil v Rusku pád tehdejší prozatímní vlády. Wilson a státy Dohody totiž po Rusku žádaly, aby pokračovalo ve válečném úsilí a zároveň se vnitřně nezhroutilo, což pro vyčerpané Rusko nebylo možné. S touto hypotézou souhlasil i diplomat a historik George F. Kennan, znalec Sovětského svazu, který se také domníval, že Amerika a Spojenci nutili Rusko co nejdéle udržet východní frontu a úplně ho vyčerpali. Nebýt vstupu USA do války, Rusko by opustilo konflikt mnohem dříve a bylo by schopné zabránit bolševickému puči. Pokud by se Američané válce vyhnuli, nakonec by zřejmě došlo k nějaké formě vyjednávání. Obě strany vyčerpané válkou by byly nucené uzavřít dohodu, nikdo by sice nebyl skutečně spokojený, ale nikdo by ani necítil smrtelnou křivdu.

Kdyby.. Kdyby... můžeme jen spekulovat, jak by se svět vyvíjel dál. Faktem zůstává, že Wilsonovo děcko Společnost národů se neosvědčila a kongres USA odmítl smlouvu ratifikovat. Navíc USA jako hlavní věřitel začaly vymáhat válečné dluhy a to Spojenci nelibě nesli. Když se navíc přidaly rozpory mezi Spojenci samotnými, Spojené státy se stáhly ze starého kontinentu do svého tradičního izolacionismu. Zásadní průlom v euroatlantických vztazích udělal až prezident Roosevelt za 2. světové války.