Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?

Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá 

zhruba od roku 2014 a souvisí to do jisté míry s proměnou ruské zahraniční politiky – stala se mnohem smělejší a sebevědomější. Rusko se chce zkrátka vrátit na pozici globální velmoci a budování zahraničních základen je jednou z cest, jak si tuto pozici zajistit.

Za sovětské éry si Rusové v roce 1971 pronajali syrský přístav Tartús, provozovali výzvědné centrum Lourdes SIGINT na Kubě, od roku 1979 měli pronajatý hlubinný přístav Cam Ranh ve Vietnamu (základnu původně postavili Američané během vietnamské války), v Egyptě využívali vojenskou základnu ve městě Sídí Barrání. Do rozpadu Sovětského svazu měla Moskva svou námořní základnu ještě v Somálsku, Jemenu nebo Etiopii a opěrně body mělo sovětské námořnictvo i v severní Africe (využívalo alžírský přístav Oran a některé přístavy v Egyptě).

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly postupně všechny zahraniční základny, převážně z finančních důvodů uzavřeny a teprve od roku 2006 mohlo Rusko začít s modernizací tartúské základny a tím obnovit svou stálou vojenskou přítomnost ve Středomoří.

V roce 2014 ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že Moskva vyjednává o zřízení základen s osmi státy. Údajně se mělo jednat o Kubu, Vietnam, Venezuelu, Nikaraguu, Alžírsko, Kypr, Singapur nebo Seychely.

Výběr států je přímo čítankový- všechny státy mají strategickou polohu, buď leží v blízkosti Spojených států, nebo u Středozemního moře, případně v blízkosti Adenského zálivu a Jihočínského moře, kudy vedou důležité námořní trasy.

Země Latinské Ameriky jsou odedávna „zadním dvorkem“ Spojených států, které si tam své zájmy bedlivě hlídají. V případě Kuby by však Rusové nemuseli být tak úplně bez šancí, po částečném uvolnění americko-kubánských vztahů za Obamovy administrativy naopak současná americká administrativa nedávno zpřísnila obchodní a turistické sankce proti Kubě. Na druhou stranu by si ale Kubánci mohli pamatovat blamáž během Karibské krize v roce 1962 a poučeni z minulosti by mohli být opatrnější.

Základny, které má Rusko momentálně v zahraničí se nacházejí v bývalých sovětských republikách – jedná se třeba o Tádžikistán, Kazachstán nebo Kyrgyzstán a využívá i některá zařízení v Bělorusku. Od anexe Krymu si zajistilo námořní základnu v Sevastopolu a pro Rusko životně důležitý přístup k teplým mořím. Od svého vstupu do syrského konfliktu modernizuje tartúský přístav a leteckou základnu v Latákiji, před časem získalo možnost používat kyperský přístav Limassol a podle ruských zdrojů jednalo o možnosti pronájmu zařízení v egyptském Sídí Barrání. Výrazněji pokročilo Rusko pouze v budování základen Arktický trojlístek na svém území v Arktidě.

Zatím to i podle vyjádření Vladimira Putina vypadá na to, že se nejedná o zřízení plnohodnotných vojenských základem, ale spíše o možnost, aby mohlo Rusko v případě potřeby využívat tamní vojenská zařízení. Důvod je celkem jasný - jestli by na to Rusko mělo - základny jsou hodně finančně náročnou záležitostí a ruské hospodářství není v nejlepší kondici.

I kdyby došlo k uzavření dohod o základnách s některými státy, Rusko globální vojenskou situaci nijak zásadně neovlivní – Spojené státy totiž mají ve světě okolo 800 základen a prezident Trump navrhl ve vojenském rozpočtu na rok 2018 částku 639 miliard dolarů, kterou Kongres navrhuje navýšit o dalších 30 miliard. A co na to rozpočet Ruské federace?

http://www.independent.co.uk/news/world/europe/russia-arctic-military-presence-nato-worried-us-report-tensions-north-america-a7934741.html

https://www.cogitasia.com/what-should-the-united-states-do-about-cam-ranh-bay-and-russias-place-in-vietnam/

https://ria.ru/world/20171105/1508240442.html

http://www.bbc.com/news/world-europe-39629819

http://www.bbc.com/news/world-europe-37591756