Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Babičce a dědovi

Určitě taky občas nadáváte na důchodce. Jsou pomalí a všude zdržují. I já to občas dělám. Neškodilo by nám ale ani trochu, někdy si představit, že ti s tím čagánkem na přechodu, taky k někomu patří a někdo je považuje za úžasné, za to co ho naučili a co s nimi prožil. Ti mojí jsou NAPROSTO úžasní. Měla jsem štěstí, že jsem s babi a dědou s maminčiny strany  vyrůstala. Jen proto budu dnes vesměs vzpomínat je i když ti druzí dva nejsou úžasní o nic méně. Dnes už všichni spíš potřebují nás, ale ty zážitky s nimi jsou nezapomenutelné.

Jelikož  mám ještě dva mladší sourozence, moje první drobné střípky vzpomínek, které mi hlava dochovala s období života do mých pěti let, patří ani ne tak mamince jako jí. Mojí babičce.Byla to babi, kdo mi zalepoval kolena, když jsem se po tisíci sté prvé učila chodit po schodech do domu, který byl v té době vlastně ještě stavbou. Je to taky ona, kdo dodneška neví, že jsem se neučila chodit po schodech, ale po dvou dřevěných deskách o inkriminované schody opřených a určených k dopravě mých malých sourozenců v kočáře umístěných. I když, kdo ví. Dodnes je podezírám, že oba věděli víc, než si můj malý mozek dovedl vůbec představit. Přišívala uši všem medvědům a koupila snad každé lízátko, na které jsem ukázala.  V neděli v kostele mě nechávala zpívat, kdy se mi chtělo ( po počáteční neúspěšné domluvě pochopitelně )i když se už otáčeli snad úplně všichni. Po večerech vařila kolínka s mákem a cukrem klidně každý den i přes argumenty, že tohle jsem přece měla včera, protože jinak mě přešel hlad. Obíraly jsme spolu lipový květ a já poslouchala, kterou lípu zasadil děda a kterou její bratr nebo tatínek.  Jezdily jsme na kole na mandelinku a já se dozvěděla jak se dříve ,,stavěli cikáni“ a žito seklo srpy. Ukázala mi všechny křížky v polích a děda zase všechny studánky. Kdyby se mně někdo jednou zeptal, jak vzpomínám na své první roky života, tak mu řeknu: ,,Je léto, mám vedle sebe babičku a trávu vyšší něž já všude kolem, a je mi děsně fajn.“

Když jsem šla do první třídy učil mě děda matematiku a psal se mnou úkoly. Ovšem ( a to zásadně ) jen pět minut. Pak jsme začali hrát člověče nezlob se až do doby, než se rodiče vrátili z práce.

Já o mojí  bratři jsme s nimi bydleli, dva bratranci a sestřenice s námi trávili prázdniny. Vždy, když byl čas jídla, tak se postavila před dveře a křikla přes celou zahradu.Do omrzení opakovala, že jí z nás klepne pepka, když můj bratr obíral králíka a přitom šeptem konstatoval: ,,To je chlupů, to je chlupů, z toho aby svetr šil“ Co je pepka jsme se nikdy nedozvěděli. Jen jednou našel někdo z nás ( tuším že to byl opět můj bratr ) odvahu a osmělil se na toto ožehavé téma zeptat. Odpovědí mu byla létající utěrka ( ta poctivá babičina, ne jako dnes-silonová ). Byl to neomylně strach, který nás hnal minimálně dvakrát týdně přes celou zahradu úprkem s jazykem vyplazeným až na vestu, jak se říká, do jejich kuchyně, kde jsme zůstali mlčky seřazeně a zaraženě stát do doby, než jeden z nás našel odvahu a pomalu a váhavě pronesl jen: ,,Dědo…?“ ,,Děda, který se samo sebou nepřestal smát, nás vyprovodil na chodbu, kde se jen tak mimochodem zeptal: ,,Tak co jste zase pos..ali“?

V době adventu to tam denně vonělo a všude ležely hrnce se zbytky krémů, které čekaly i několik hodin až se vrátíme ze školy, na vylízání. My vlezli každý z jedné strany stolu a začali se pošťuchovat, kdo bude vykrajovat. Co hodinu jsme vycházeli z venku, pokud jsme šli sáňkovat, a stavěli se do řady aby mohla každému natřít líčka indulonou proti mrazu.  Na den svatého Mikuláše přišli dva čerti ( Mikuláš k nám zásadně nechodil a Anděl prý nás oblétal obloukem ) . To bylo vždycky zoufalství, když jsme ani jednoho z naší jediné záchrany nemohli najít. Vždycky ty čerty potkali až po cestě  domů z procházky a ti jim to všechno do puntíku vylíčili. Pak jsme vybalili šest na chlup stejných ručně pletených rukavic( dodnes mi hlava nebere jak dlouho to může trvat, uplést tolik rukavic). Na Vánoce to byly svetry. Přes zimu nedělala nic jiného. Pletla všude a pořád. Když nepletla tak štupovala ponožky. A když s tímhle skončila, byl právě tak akorát čas jít zase něco zasít.

Dneska jsou i věci na kterých se neshodneme, jako třeba moje neupřesněné návraty domů.  Občas jsem pryč i týden a déle a většinou se rozhoduji až v práci podle situace co se nastane přes den, jestli odjedu k příteli ne pojedu domů. Její nejčastější otázka je, zdali je opravdu nutné, abych doma chodila jako bezdomovec. No, doma chodím v obnošených riflích alá osmdesátá léta u kterých hrozí permanentní riziko, že z pračky už vylezou jen po částech, jenže na zahradu obývanou dvěma kočkami a jedním psem se stejně moc možností nenabízí. Dneska si jí nedokážu už ani představit jak vrhá utěrkou a křičí na nás přes zahradu. Dneska leží v nemocnici a nikdo nám nedokáže říct, co s ní je. Nikdo si totiž nedokáže představit co jsme s nimi oběma už všechno stihli zažít.

Autor: Jitka Macková | pátek 2.9.2011 10:00 | karma článku: 22,60 | přečteno: 1013x
  • Další články autora

Jitka Macková

Jak se přestat bát v bouři

Pro začátek jedna veliká myšlenka z knihy Jacka Canfielda a Marka Victora Hansena Slepičí polévka pro duši. Výňatek z nádherného příběhu, který mě kdysi velmi inspiroval. Nejdřív jsem viděl Boha jako pozorovatele, jako svého soudce, který si pamatuje všechno, co jsem udělal špatně. Tak Bůh pozná, jestli si po smrti zasloužím nebe nebo peklo. Vždycky tam někde byl, něco jako prezident. Poznal jsem Jeho obraz, když jsem ho uviděl, ale vlastně jsem ho vůbec neznal.

23.7.2014 v 16:40 | Karma: 7,79 | Přečteno: 287x | Diskuse| Ostatní

Jitka Macková

Nic se neděje

Kolikrát už jsem tuhle frázi slyšela? Snažím se, jako většina civilizované společnosti, omluvit se pokaždé, když někomu stoupnu na nohu nebo do někoho vrazím. Potud v pořádku.

9.7.2014 v 18:40 | Karma: 5,83 | Přečteno: 280x | Diskuse| Ostatní

Jitka Macková

Magický rok 2012

Vstoupili jsme do roku 2012. Nevím jak Vy, ale pro mě byl předchozí rok rokem velikých úspěchů a rozhodnutí, a doufám, že tento rok mi jen potvrdí, že má rozhodnutí byla správná a že bude alespoň tak úspěšný, jako byl ten právě minulý. Vám samozřejmě přeji totéž. To o čem chci psát s tímto novým rokem docela souvisí. Má to být rok nějakého zvláštního přelomu, snad nového začátku nějakého jinak fungujícího světa. Někdo tvrdí, dokonce konec světa, ale s touto myšlenkou se já nijak zvlášť neztotožňuji.

8.1.2012 v 15:48 | Karma: 6,43 | Přečteno: 600x | Diskuse| Ostatní

Jitka Macková

Syndrom ,,Kde mám(e)“

Nedávno jsme se s přítelem přestěhovali do nového bytu. Společný byt jsme nikdy nesdíleli, takže si musíme na spoustu věcí vzájemně zvykat. Až na pár nesrovnalostí, které byly téměř vždy podpořeny několika sklenicemi vína, to celkem zvládáme. Musím ale konstatovat, že začínám aktivně a na vlastní oči pozorovat, jak zbytečné je v mužském světě mýt nádobí po snídani, když ho přece můžeme mýt až po obědě a nejlépe až po večeři. Tedy tehdy až ,,mně“ nad plným dřezem dojde trpělivost. Potom se přikrade s výrazem ,,ach já tak strašně nerad“ a přihlouple se zeptá: „ Ty už to myješ?“ ,,Já se na to zrovna chystal“ a vezme si do ruky utěrku aby mohl svá slova patřičně demonstrovat. Ovšem to trvá jen do chvíle, než si vzpomene, že vlastně něco smrtelně a neodkladně důležitého dělal.

20.11.2011 v 20:06 | Karma: 12,93 | Přečteno: 941x | Diskuse| Ostatní

Jitka Macková

Listopade, listopade už ti mlha světlo krade

Schválně jsem zvolila slova jedné dětské říkanky, ve které je obsaženo všechno o tomhle podivném měsíci. Když jsem byla malinká, přišel mi hrozně depresivní. Není moc lidí, co má rádo listopad, ale pro mě má své kouzlo. Za pár dnů nám zase začne.

26.10.2011 v 20:20 | Karma: 8,45 | Přečteno: 685x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Francouzi demonstrují proti krajní pravici, která může vyhrát předčasné volby

15. června 2024  18:17

Desetitisíce Francouzů dnes vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po...

Dny v týdnu vidí barevně. Obrazy nelze číst logicky, říká malířka Klára Sedlo

15. června 2024  18:01

Už na vysoké škole se seznámila se svou současnou kurátorkou a začala se uměním naplno živit....

KOMENTÁŘ: Zase školné? Opravdu chceme bariéru bránící ve vzdělání?

15. června 2024

Premium Už je to tu zas. Eurovolby jsou za námi, voliče zase nějaký ten měsíc nepotřebujeme, tak proč po...

Než do jídelny jdou raději do mekáče. Děti jedí hůře, pětina má nadváhu

15. června 2024  16:19

Nevyvážená strava představuje v Česku nejvýznamnější rizikový faktor zodpovědný za mnoho...

  • Počet článků 14
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 663x
Mám ráda všechno překvapivé, nové a zajímavé ( dle mého přítele chorobná uchylka vše si osahat ). Dále svíčkouvou, pátky a cestování s nejasným cílem, jen tak se spacákem. Baví mě malovat a to čímkoliv na cokoliv. Nesnáším monotónní věci a situace.

Seznam rubrik