O budoucnost Šumavy probíhá mediální bitva. V jižních Čechách se před krajskými volbami k experimentu se vznikem „divočiny“ na Šumavě vyjádřily všechny politické strany. Vítězná ČSSD, ODS, KDU-ČSL i KSČM jasně deklarovaly svůj nesouhlas s usycháním Šumavy a s ničením hodnot, pro které byl Národní park vyhlášen. Jediná Strana zelených se beze zbytku postavila za současnou koncepci Národního parku a ve volbách zcela propadla.
www.tulaci.cz
V obcích na Šumavě získali zelení ve volbách ještě o procento méně, než na celokrajské úrovni. Svaz obcí Národního parku Šumava inicioval petici „Zachraňme Šumavu“, ve které veřejnost vyzývá vládu a parlament, aby se usychající Šumavou urychleně zabývaly. Petici podepsalo již více než pět tisíc lidí. Tolik názor veřejnosti.
Naopak vedení Národního parku a úzká skupina vědců se snaží přesvědčit veřejnost, že tzv.“divočina“, bezzásahovost či ponechání bývalých hospodářských lesů „přirozenému“ vývoji je pro Šumavu ta nejlepší a nejmodernější ochrana přírody. Součástí této ochrany bylo ponechání několika set tisíců smrků vyvrácených po orkánu Kiryll bez povšimnutí a zpracování, což uprostřed smrkových monokultur vyvolalo vznik velkoplošné kůrovcové kalamity. Do divočiny je navíc zakázán přístup, protože tam žije tetřev, a rozsáhlá území jsou určena pouze k výzkumu a ochraně „přírodních procesů“. Kolem existujících turistických cest jsou napadené stromy káceny později jako souše a to i za použití výbušnin. Vedení Národního parku má miliony korun na svojí propagaci a masivní kampaní se snaží veřejnost přesvědčit, že usychání tisíců hektarů lesů je prováděno na vědeckém základě. Média jsou zahlcována tiskovými zprávami o rychlé obnově horských smrčin, výstupy z tiskových konferencí a workshopů stále stejného okruhu vědců, kteří veřejnost přesvědčují, že usychání Šumavy je ta správná budoucnost. Že jako oběť tohoto experimentu uschly staleté lesy na Pramenech Vltavy, Černohorský prales, pralesní zbytky na Trojmezné či lesy okolo Plešného jezera, vědci nezmiňují. A když, tak říkají, že staré stromy někdy musí zemřít, tak proč ne teď.
Vedení parku se klamavou mediální kampaní snaží vyvinit z obrovských škod, které svým experimentem na Šumavě páchají. Navíc se snaží přesvědčit veřejnost, že stromy, které kůrovec zničil na ohromující ploše (tisíce hektarů), jsou jen malé ostrůvky. Lesničtí odborníci mnohokrát Národní park varovali, že kůrovcová kalamita se dá zastavit pouze lesnickým způsobem, tedy pokácením a odkorněním napadených a již mrtvých stromů. Po masivní kampani proti kácení se k tomuto kroku vedení Národního parku ještě neodhodlalo. K hubení kůrovce používá vrtulníku a nebo stříká na stromy z vodních děl vědecký objev, entomopatogenni houbu Beauveria „hubící“ kůrovce. Šumavské obce podaly žalobu na ministra Bursíka, na vedení Národního parku pak soudní znalec v oboru ochrany lesa ing. Ivo Vicena,CSc. Soudní pře běží, kůrovec postupuje ale mnohem rychleji. Přinese rok 2009 tolik potřebný zásah proti kůrovcové kalamitě na Šumavě?
Tomáš Jirsa (ODS), Jiřina Rippelová (ČSSD), senátoři na Šumavě
Článek vyšel v Právu dne 28. ledna 2009
