Světový modeling má na svědomí další oběť! Jde do tuhého!!!

Jedna z nejznámějších asijských topmodelek dvacetiletá Kim Daulová je po smrti.

Teď k faktům: Na konci října uvedla na svém blogu, že trpí šílenými depresemi a je přepracovaná. Bloggeři v Jižní Koreji se domnívají, že neunesla tlak topmodelingu a trpěla ztrátou identity.

Já tohle říkal pořád. Současný modeling nedává prostor osobnostem. Sám jsem byl na billboardech a na plakátech v metru. A co jako? Myslíte si, že mi to přineslo „vytrvalé“ štěstí? 

Za jednu reklamu=focení jsem měl v roce 2005 vyinkasovat 41000 Kč. Když jsem říkal, že mi jde o něco mnohem hlubšího, a že to není nic, co bych chtěl nadále dělat, všichni na mě koukali jako na šílence.

Chtěl jsem se chovat jako pravá osobnost. A bohužel současný modeling je o tom, jak ubít svou duši a svoje veškeré názory na cokoliv. 

Čím „hezčí“ panák. Tím více peněz. Tím větší ztráta identity. Váš názor nikoho nezajímá! Víte, jaké to pro mě samotného byla muka?

Také jsem trpěl depresemi a bral prášky. Probouzel se stavy nicoty a neuměl si s tím poradit. Je to zvláštní, přemýšlel jsem o odchodu z takového života. A proto jsem to již dál nedokázal dělat a začal hledat zcela nový život. 

Nechtěl jsem dělat reklamu podle toho, kdo mi dá více peněz. Tím dojem na lidi neudělám. Chtěl jsem udělat pro lidi něco, na co by mohli říct: WAU! Tak to je síla...Čeho bych si i já sám mohl vážit a cenit.

Směji se reklamám, kdy Petr Čech dělá reklamu bankovní půjčce, když vím, že on si ty peníze stejně nepůjčí, protože to nepotřebuje! 

Tvářím se nechápavě, když vidím Šebrleho a jeho reklamu na „hypermarket“. Ptám se: Má tohle zapotřebí? To je na tom po finanční stránce tak špatně?

Víte, jaká muka člověk zažívá, pokud se chce chovat jako osobnost a zároveň se dostane do této slepé uličky, kdy nemá sílu na to, aby začal zcela nový život? Já jsem tu sílu v sobě našel. Jiní to štěstí bohužel neměli. A to je ta hranice mezi životem a smrtí. 

Prosím, aby si tito „nadaní“ lidé dál nebrali svůj život! Pojďme spíše proti tomu něco dělat. Ohrazovat se. Projevovat se jako skutečné osobnosti. Ne se „jenom“ prodávat a to tomu, kdo dá vyšší sumu.

Obávám se nejhoršího. Kam až to bude muset zajít? Kdo bude na řadě další? 

Nezabíjejme se. Hledejme jiné řešení a cesty. Já ho hledal a našel jsem ho mimo jiné zde na tomto blogu. Prostě píši, co si myslím, a jak se chci svobodně projevovat (vyvolávat diskuzi a vést lidi k zamyšlení). To není málo. To už něco znamená.

Dále jedu svou celoživotní vizi s novým životem a dělám vše proto, abych byl klidný, šťastný, spokojený a uvolněný. Nacházím spoustu lidí, kteří to se mnou sdílejí (rodina a přátelé). Lidé někdy nemají páru, že právě tohle člověku dodá maximum energie pro život. Skutečné vytrvalé štěstí. Ale zapracovat na tom, vyžaduje odvahu. Čerpejte od lidí odhodlání. Od svých známých. Čerpejte to nadšení. To je ta energie, která vám může leckdy zachránit i život! 

Mohl jsem to „vzdát“. A nebo jsem mohl s tím začít bojovat. Stejně tak jsem mohl modelingu obětovat úplně vše. Cestovat si po světě a vydělávat peníze. Obětovat rodinu a skutečné přátele. Ani omylem!

Tyto hodnoty nejdou nahradit penězi. Výměnou by byl krutý prázdný život. Ano, možná trochu luxusní. Ale modeling člověka semele a dostane do kolen na tolik, že se stává jeho zajatcem a musí poté skákat tak, jak po něm daný svět chce, protože čím je panák úspěšnější, tím více se na něm lidé můžou přiživit a vydělat více peněz. A když to někdo nezvládá a neunese onu tíhu, tak se zabije nebo začne hledat nový život. 

Odsuzuji takový modelingový svět a nechci mít s ním nic společného. Nechci, aby dokázalo k takovým případům ani v České republice ani jinde ve světě.