Vlastně, nic moc. Jen jedno datum. Trošku pozapomenuté, možná i raději, ač jak kým a proč, i pro koho. Ale přesto je nezanedbatelnou součástí dějin. A nejen našich. Datum. 14. března1939.
Tak jen pro ,,lehké“ připomenutí:
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj. území Čech, Moravy a Slezska, které Německo a Polsko do té doby neobsadilo a neanektovalo, vojsky nacistického Německa. Proběhla 14. až 16. března 1939. V jejím důsledku bylo obsazené území Německem anektováno a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939 výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo.
Území Československa bylo již předtím zredukováno připojením tzv. Sudet k nacistickému Německu (2. října 1938), východní části českého Těšínska a částí severního Slovenska k Polsku (Těšínsko 2. října 1938 a severní Slovensko 25. listopadu 1938) a části Podkarpatské Rusi a východního a jižního Slovenska k Maďarsku (5. listopadu 1938). Výsledkem těchto ztrát území byla vnitřní krize a vyhlášení druhé republiky. Následně 14. března 1939 vyhlásilo samostatnost Slovensko (na které vzápětí vojensky zaútočilo Maďarsko a anektovalo další část východního Slovenska) a další den (15. března 1939) i Podkarpatská Rus (na kterou již den předtím, 14. března 1939, vpadlo Maďarsko, které ji nakonec i celou vojensky obsadilo a anektovalo). Pod hrozbou německého vojenského útoku zkolabovala i česká část zbytku republiky a byla anektována jako autonomní součást Německé říše.
Tolik stručně, třeba, ale nejenom z ,,Wiki“. Jinak snad není třeba připomínat ani doby před oním datem, ale ani po něm. Natož to, že to nesmírnému počtu lidí ovlivnilo životy. A nejen u nás. Opět. Tragicky, ba až fatálně. Ale nejen jejich. I generací po nich následujících. A to dodnes, At´ se dnes děje cokoli i z jiných důvodů.
P.S.: Nepochybuji o tom, že leckdo i leccos dokáže i ,,dokáže“ nejen okomentovat, ale i doplnit, resp. i zdůraznit, že např. ten i onen, resp. i oni, za to i ono byli až vinni, neb kdyby …Atd. Já však, coby autor tohoto svého blogu pouze připomněl ono jedno datum. Třeba i proto, že by se na něj nemělo zapomínat. I ono je nedílnou součástí dějin. A nejen našich!
