Žaluji všechnyTy, co Charlie byli!!!

 A kdeže dneska jsou? Zalezlí, či korouhvičky zase obrátili? Kam větřík, tam pláštˇ? Hrdými Charlie už tedˇ jaksi nejsou, ač mnozí tolik, tolik velkohubě byli.

    Že kolona pátá, nikoli však nová tady nejen dřímá, to normální prej bylo. Skoro. Ne-li až přímo príma. Prej klidně asimilují se. A tak třeba je, nejméně, asi milovat. Alespoň do doby, než začnou nás třeba i ,,anihilovat“. Ve jménu zvyků jejich a té víry jejich, té jedině pravé. A tak to bude, najisto, asimilačně velmi zdravé. A proto svorně, jasně, volejme. Příjímáme! A pak si svorně zazpíváme. Tu ódu na radost. Či svoje rekviem? Nikdo tu nejsme napořád. Však proto nemáme snad právo se i my ptát? Přežijem?

ŽALUJI!                                                                                                                                                                                                                              

Žaluji všechny ty, kvůli kterým zas pro nevinné se budou věnce vázat                               
Žaluji všechny ty, co mohou za bolest,                                                                                                                         Jež  nutí nejen mě se jich důrazně tázat                                                                                                                   Komu že chtěli přinést ten dar a komu že chtěli dodávat síly                                                                                           Ve jménu koho, z jakého důvodu a ve jménu jaké víry                                                                                                                       Že chaos dovolili rozpoutat, k jakému vlastně míří cíli                                                                         Žaluji JE!, Žaluji, žaluji!

Žaluji je pro touhu po moci, kterou chtěli kdekoho svázat                                                                                                                            Žaluji je, že hesly prázdnými jedinou,,pravdu“ JEJICH  chtěli by NÁM kázat                                                                        Že chtěli si hrát na bohy, co musí všichni vzývat                                                                                                            Že JEJICH píseń jedinou každý i doma musí zpívat                                                                                                       A komu se to nelíbí, tak tomu mají právo spílat                                                                                                            Žaluji je! Žaluji, Žaluji!

Ty všechny před Bohem  žaluji a před obětˇmi klekám                                                                                                             A s úctou, ale i s hořkostí před nimi hluboce smekám                                                                                           Ale i se vztekem, na ty, co to vše dopustili                                                                                                                         Na cestách jejich špinavých vedoucích k jejich cíli                                                                                Bez ohledu na oběti neviných, když za ,,SVÝMI“ cíli pílí                                                                                           Žaluji je!Žaluji, ŽALUJI!

                                                                                            14.11.15                         George Anthony