V chodu spalovacího motoru třetí a čtvrtá fáze. Jinak analogie k téměř čemukoli. Momentálně třeba i k blogům na i-Dnes. Krátí se den, je již velmi rozšířena tzv. počítačová gramotnost a přístup na ,,net“ téměř komukoli a tak se s blogaři roztrhl pytel. Mnozí se tak mohou ,,realizovat“, vyslovit názor, domněnku, poznatky, či své závěry, i se podělit o krásy přírody, života, vzpomínky vlastní i sdělené, i si postěžovat. Tím samozřejmě roste mezi přispěvateli i ohromná konkurence. Je i velikou otázkou, přesněji pro mnohé i nejistotou, kolik že čtenářů to jejich DÍLO, ten JEJICH příspěvek vůbec otevře, či dokonce celý přečte. Navíc v takové ,,záplavě“. Samozřejmě kromě pisatele, jeho známých a příbuzenstva. Takže může přicházet i zklamání. A pokud jiné zaujme, neznamená to ještě ,,karmu“. A od blogaře? Nebývá vždy vhodné podporovat konkurenci. To už musí být někdo formát, aby jí projevil uznání. Samozřejmě, že taky musí být za co. Nakonec ani tento můj příspěvek není a nejspíš v mnohém nebude výjimkou. Prostě život. Tak to chodí :-)
Některé příspěvky skutečně zazáří, jiné se jen mihnou, některé při tom třeba i trochu prsknou, a zhasnou. Výbuch, výfuk. U některých co do kvality třeba i literární, jiné k ,,horkým“, či aktuálním tématům. Od značně peprných, přes rozvážné či satirické, humorné, či s nadsázkou, od hodnocení bulvárních drbů, až po hodně, hodně bolavé, ale i optimistické. Cokoli chcete.
Z hlediska ,,hostitele“ pak jistě platí i pořekadla, od ,,Host do domu, Bůh do domu“, v některých případech pak možná až i po ,,hůl do ruky“. Ale to už je na ,,hostiteli“, v tom si ON nese i své přínosy, ale i svá rizika. V mnohém se na něj za to snáší i kritika, ale také zaslouží jistě i poděkování a kus uznání za to, že tolik lidí tuto možnost i touto formou má.
Je doba internetu. Prostě přišla a je tu. Jít na ,,net“ už začíná být totéž, jako vstoupit na ulici, do světa ,,širého“, nebo třeba taky do hospody, či k někomu na návštěvu. Zván i nezván. S výhodou či právem volného pohybu a svobody, ale i tam také i jistých pravidel, psaných i nepsaných, včetně mnohých rizik. A ani se nemusí zvedat zadek ze židle, čili i pohodlí. Ale i s vědomím, že i za zdí na něj může být i vidět, může být i slyšen, leckdo mu může v lecčems listovat i leccos ukrást, ale zrovna tak může mnohé on sám sdělovat, mnohdy i bez toho, že by byl kýmkoli vnímám. I tak to chodí, i to je realita. A dámy prominou, realita, to je to jediné, co zůstává tvrdé, a to trvale.
Takže lidičky, netˇačky a nettˇáci, blogerky a blogeři. Atˇse vede, netujte, mejlujte, blogujte, tvořte i bořte. A hlavně zdraví. A Milujte se a množte se ! Jo a pozor na ty ,,černý vzadu“. Vždy tam stále bude i to šeptem do dály nesené ,,Perte se a žerte se“. TAK BACHACHA!!! Zdravíííííím :)
11.10.13 George Anthony
