Ano ano přátelé. Opět. Po pěti letech, čili o pět. Teda let. Se posunul. Čas. Nám všem. Zas. I v nás. Kde kdo sázel na favorita. Toho svého. Jediného. A ... Prej hyn sa hukáže. V naději, že snad. Že ...
Tento nedostižný dostih fakt kde koho až postih. A nejen na mysli. Jen málokdo si uvědomí, že se zas jenom křížejí. Sysli. Počátek? Spousta pohádek. Kde koho. A finále? Jen ,,vítěz" jediný. Napětí kaváren i hospod městských, i těch z dědiny. Ba těch i oněch farností, i velebností.
Devět startovních boxů tuto velkou hradubickou otevřelo. A byl to souboj, až tělo na tělo.
Osm favoritů, každý za sebe, všitcí však pod jedinou stájí. Stájí ANTI. A všitcí z nich usilovně mleli. Panty. A devátej, pod číslem sedm, ten to měl spíš na háku. A jen se bavil. Že ostatní jsou svorně v ,,haptáku". A nechal všechny tak. A pak? O jednu końskou délku do finále vstoupil. Prostě jako vždy kos. Nikoli však kos pták.
Tak deme do finále, a cíl se rychle blíží. Snahy o to, že se tomu, či onomu tím či oním dostih zkříží. A naděje, že ten, či onen vyhraje. Jen mnozí nevnímají, že jen o to se tu nesoutěží, ba ani nehraje. Že mnohé neměnné je prostě dávno dáno. A nejen ten starej kos to ví. Že nezmění se mnohé. A to je vlastně jenom dobře. A co ty na to, pane nebo dámo? Zas jen mletí panty? Ále, kdepak. O tom to není. Neb za mletím a mlácením panty o velikém cosi, bývá akorát tak, velký kulový! Kdopak se kde kous a kdo nekous. Třeba i do pelyńku.Třeba i z tohohle článečku? Atˇ toho či onoho, zdravím. Windffouss
P.S.: Autor si z toho všeho vážně nedělá prču. Jen odmítá, a stále, nechat si vymýt mozek, ba ani na hlavě nemá ,,hrču". Jen vnímá, a dost, jak leckdo leccos koulí. I on se někdy rozčílí, však jindy se smíchem nad lecčíms v hlavách člověčích až málem do klubíčka choulí. J.A.J.
