Tak jak? Je vláda věcí tvých ztracených, lide, zpět? Či je, či bude, či kdy byla? Odchází, a nebo přichází, či že by se, už, či zas, k Tobě navrátila?
Bylo tak, i tak s tou naší krajinou. Po temnech, sem tam, na lepší časy blýskání. A nyní? Zas přijde, či přišlo opět už zas stmívá se nad touto naší krajinou? Zde domov můj, tak mám snad chodit za jinou? Ten tamtou straší, jiný zas svádí kdeco na jinou, zloba, závist, záštˇ, i ve jménu pravdy a lásky mnohdy se neminou. Přesto, zde domov můj! Atˇ nikdo na něj nekydá svůj hnůj! Nepůjdu nikdy za jinou! Atˇ mír dál zůstává s tou NAŠÍ krajinou.
Modlitba pro Martu
Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášt, strach a svár,
ty ať pominou, ať už pominou.
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.
Z oblohy mrak zvolna odplouvá
a každý sklízí setbu svou.
Modlitba má ta ať promlouvá k srdcím,
která zloby čas nespálil
jak květy mráz, jak mráz.
Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášt, strach a svár,
ty ať pominou, ať už pominou.
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých
zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.
P.S.: Ta píseń, včetně textu jejího, do blogu tohoto vložená, není po minulosti vzdechem. Jen říká to, co snad každý rád by nejen řekl. Možná, že i jedním dechem. A také upřímně si přál. A třeba bylo-li, pak sám pro to i mnohé, ne-li vše, i udělal. Atˇ mír dál zůstává s touto krajinou!
8.8.15 George Anthony
