S Windffoussem na Klouzárně IV.

V jednom z byvších TV rozhovorů jeden z našich VELKÝCH, ne-li největších kombinátorů, vše vysvětlil. Klíčová byla jediná věta. Jasná odpovědˇ na nezvládnutou privatizaci 90. let – podvody bank, kampeliček a fondů, které připravily o peníze tisíce střadatelů. V.K. (rozuměj POUZE zkratka VELKÝ KOMBINÁTOR !) odmítl kriminalizaci těchto dějů a událostí. „Vše jsme se učili, všichni jsme se tehdy učili – nedělejme z toho kriminalizaci.“ Nakonec všichni se učí. Stále, že. Na konci článku viz. jeden  z instruktážních materiálů pro ty, kteří snad princip nechápali by.

Jojo. Zkrátka eště i dnes se sem tam najdou i tací, co by kriminalizovali lidi, kteří se pouze učili zbohatnout a protože jsme byli všichni začátečníci, chybička se  holt vloudila. A to tedy nenene, to není možnou věcí přeci. To je takměř amorální až vulgární. No nic, je to už stejně zasychrovaný. Generální pardon a finíto! Vono teda ne že by semtam nějakej element eště nezaryl, či si dovolil z toho dělat dokonce prču až. Ále plat prtný mu. A vám taky!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A tady pro naivky, kteří by chtěli snádˇ poučit se o čemsi, či nedej kapitál se tím chtěli i řídit:

Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris, mrav) znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti. Od pravidel zdvořilosti se liší tím, že se týká věcí závažných a podstatných, na druhé straně od práva se liší tím, že se nedá soudně vymáhat a za její porušení nejsou sankce (tresty).

Slovo se někdy používá jako synonymum pro mravnost a etiku vůbec, v běžné řeči však neznamená pouhou slušnost nebo etiketu, nýbrž zásady důležitější a závažnější, které zajišťují „pokojné spolužití a svornost“. Od práva se morálka obvykle odlišuje tím, že se nedá soudně vymáhat, i když ji společnost často podporuje tím, že přestupníky pohrdá nebo se jim vyhýbá, případně je i vylučuje.

Dobré mravy jsou významově neurčitý pojem, který občas používá právo, ale který jím není definován. Jejich prostřednictvím je do aplikace práva zapojována morálka a o významu dobrých mravů v každém konkrétním případě rozhoduje soudce. Pochází už z římského práva (boni mores), v obchodním právu se užívá obdobného pojmu zásady poctivého obchodního styku.

 „Dobrými mravy společnosti je nutno chápat souhrn určitých etických a kulturních norem společnosti, z nichž některé jsou trvalou a neměnnou součástí lidské společnosti, jiné spolu se společností podléhají vývoji.“ Podobně se o nich vyslovil i Ústavní soud: „... „dobré mravy“ jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.

Podstatnou složkou každé morálky je zásada „nikomu neškodit“, případně i poškození druhých předcházet, často vyjádřená řadou jednoduchých zákazů. Klasickou formou obecné morální zásady je tak zvané Zlaté pravidlo:                                                                                                                                

„Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ (Bible, Tob 4,15)                                                           

„Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ (Bible, Lk 6,31).                               

„Člověk se nemá vůči druhým chovat způsobem, který je mu samému proti mysli. To je jádro vší morálky. Všechno ostatní plyne ze sobecké žádostivosti.“

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A zde ta instruktáž pro ty nechápavce i pro ty, kteří by snad chtěli něco napravovat. Nakonec, lze i vyzkoušet. Náprava zajištěna obratem těla. Stačí zhasnout! Windffouss

P.S.: Malá připomínka autora. Boží mlejny stejně melou! Pomalu, ale jistě! Atˇ líbí se, či nelíbí. J.A.J.

(Zdroje: Wikipedie, You tube, semtam něco ze života)

        29.10.14                                                                                    George Anthony