Pretty Woman je známá romantická filmová komedie ( i krásná písnička). V ději plném zvratů, ale i lásky, jejíž síla změní tvrdého byznysmana téměř v lidumila, se tak nese pod hlavním dějem další krásná ,,pohádka“. Zde však jde o chování hrdiny v přístupu k byznysu. Nakonec úplně stejně se takto chová a jedná v počátcích příběhu i vůči hlavní hrdince. Pak náhle se rozhodne nejen bořit, ale i tvořit. Jeho život získá nový směr, cíl, smysl. Něco jako ,,přerod“ z kanibala ve filantropa, i když i to lze vykládat různě, oba mají přece rádi lidi. Místo pro něho ,,za babku“ skupovaných padlých až bezcenných ,,subjektů“(hrdinku nevyjímaje!), které následně rozkouskuje či ,,očistí“ a zhodnotí a pak se ziskem dále prodává, náhle zázračně prozře a mění svůj dosud osvědčený postup. A tak v uslzeném finále investuje svůj kapitál do obnovy kterési rodinné firmy s velikou tradicí, zachrání jí a tím i pracovní místa mnoha jejích zaměstnanců. Ach ta láska, ta mocná čarodějka! Vše v dobré se obrací. I splněný sen ,,zhodnocené chytré popelky“, mající i ta tři správná D (ve společnosti Dáma, při práci ,,Dříč“,v privátu ,,Divoška“). A navíc ta D nemá zpřeházená! A její vysněný princ, mající ta dvě správná P (Postavení i ,,postavení“), v krásné limuzíně, s odpovídajícím kontem, včetně odhalení jeho průzračně čistého ryzího charakteru, myslící to opravdu upřímně. Splněný,,takměř emerický“ sen. Prostě,,Happyend“!
Pohádky a pověsti mají v ,,bytím člověčím“ své nezastupitelné místo. Je v nich vlastně vše. Od snů a přání, až po ,,mustr“. Vítězství dobra nad zlem (či dokonce i Lásky a pravdy nad lží a nenávistí). Ono tedy jak kdy, a taky jak třeba se zrovna hodí, že, ehm (prosím ještě necinkat, čímkoli, co kdyby to bylo taky, nedej Bože zase, ,,cinknutý“). Bez sametu, či se sametem-taky dobrej ,,matriál", na oponu i na rubáš. O prostředcích i ,,prostředcích“ (jak jeho,tak i jejích, případně i jejich)“, kdy a jakým způsobem užitých i ,,užitých“ ani nemluvě. Ve správný čas, na správném místě, se správnými lidmi... Mnohé ideje jsou i na tom víceméně postaveny, či opřeny. Nejen až tak pohádky. Často častá realita! Tedy co do výsledků. I pádů. Není to skvělé, no řekni… A to je opravdu skvělé!
Milé děti, každé pohádky mají svůj konec, ale také i ,,svá“ pravidla. Byznys z nich nevyjímaje. Ale nebojte. Přečteme si o nich zase. Možná někteří některé dokonce i prožijeme. Některé i opět. Určitě! Se stejnými i podobnými ději, atˇuž v témže obsazení, popř. více, či méně inovovaném, v osvědčené či inovované režii. A diváci, čtenáři či posluchači? Že už mnohé z těchto pohádek znají? Nevadí. Stejně tak i ,,aktˇjoři“. Jako vždy. Tleskají, kritizují, nadávají i oslavují. Hlavně, že je co (komu, koho..). A to je skvělé! No řekni, není to …
P.S.: Je výsostným právem každého čtenáře tohoto ,,plku“, jak si do které z ,,pohádek“ dosadí osoby, místo a čas. Minulý, současný, či budoucí. Autor se k tomu necítí oprávněn, m.j. i z obavy, aby snad na někoho nezapomněl, o možném rozsahu blogu ani nemluvě. S poděkováním za pochopení a úctou Já.
A nestřílejte na pianistu…Dík J
17.10.13 George Anthony
