Německej kluk v Moskvě

 Inu, stalo se. A byla to v oné době opravdu až ,,pecka". Dnes je tomu na den přesně již jedenatřicet let. 28. května 1987 přistál na ,,Den pohraničních vojsk" tehdejšího ,,sojuzu" onen kluk v Moskvě blízko Rudého náměstí.   

Legendární let provedl občan tehdejšího tzv. západního Německa. Jmenoval se Mathias Rust. Let provedl lehkým jednomotorovým čtyřsedadlovým letounem Cessna 172 . Ve svých 18 letech! Trasa letu vedla z Hamburku na Island, odtud pak přes Helsinky do Moskvy. Po cestě přes Sovětský svaz ho několikrát sledovaly stíhačky i pozemní protiletadlová obrana, ani jednou však nedostaly povolení k palbě. Několikrát byl dokonce mylně považován za spřátelené letadlo.
 Rust prohlásil, že chtěl vytvořit „imaginární most“ k Východu a že cílem jeho letu bylo snížit napětí a podezřívavost mezi oběma stranami studené války. Rustův hladký průlet vychvalovanou protiletadlovou obranou sovětského letectva měl velký dopad na sovětskou armádu a vedl k odvolání mnoha vedoucích důstojníků, mimo jiné i tehdejšího ministra obrany, maršála Sergeje Leonidoviče Sokolova, a hlavy vojsk protivzdušné obrany, leteckého esa z druhé světové války, maršála Aleksandra Koldunova. Incident také usnadnil Michailu Gorbačovovi schvalování jeho reforem  i odvoláním mnoha opozičních důstojníků. Snížil tak u veřejnosti i prestiž sovětské armády, čímž napomohl i  k ukončení studené války!
Rust byl ještě poměrně nezkušený pilot, měl nalétáno teprve 50 hodin!  13. května 1987 odletěl v 19.30 z letiště Uetersen nedaleko Hamburku ve vypůjčeném letounu Reims Cessna F172P Skyhawk II s imatrikulací D-ECJB. Cessna byla pro dálkový let upravena přidáním dalších palivových nádrží. Následující dva týdny strávil cestováním po Severní Evropě – přes Shetlandy a Faerské ostrovy doletěl do Reykjavíku, odkud po týdnu pokračoval přes Höfn, Shetlandy a Bergen do Finska. Později se vyjádřil, že už před odletem z Německa ho napadlo, že by mohl doletět až do Moskvy, a že cesta na Island (kde navštívil i dům Höf?i, v němž se v říjnu 1986 konaly neúspěšné rozhovory mezi Spojenými státy a Sovětským svazem) tak byla vlastně zkouškou jeho leteckých schopností.
 Západoněmecký časopis Bunte později spekuloval, že dokonce mohl Rust na území sajuzu i na nějakou dobu přistát. Opíral se při tom o to, že Rust se někde cestou převlékl a že mu cesta do Moskvy trvala mnohem déle, než by odpovídalo rychlosti jeho letadla a povětrnostním podmínkám.
 Okolo šesté večerní místního času se Cessna dostala nad moskevská předměstí. Nad celým městem byly lety zakázány, ovšem ona letěla dál. Ve chvíli, kdy přelétávala nad letištěm Šeremetěvo, došlo dokonce k vypnutí celého místního systému protivzdušné obrany. Při pozdějším vyšetřování se dispečeři vyjádřili, že až někdy touhle dobou jim došlo, že se něco děje. 
Rust původně plánoval přistát v Kremlu, ale cestou si to rozmyslel; obával se totiž, že letadlo skryté za zdmi Kremlu by usnadnilo KGB práci — jeho by uvěznili a celou akci popřeli. Proto se rozhodl, že přistane raději na Rudém náměstí. Ani to však nebylo možné, protože na náměstí bylo příliš mnoho chodců.
Po dalším obletu náměstí tak nakonec přistál na Velkém Moskvoretském mostě u chrámu Vasila Blaženého. Následné prošetřování události odhalilo, že tramvajové troleje, které jinak obvykle byly na mostě nataženy — a které by mu mimochodem zabránily v přistání na tomto místě — byly kvůli údržbě z většiny sundány ten den ráno a znovu namontovány den po incidentu.
Po přistání roloval Rust k chrámu, až se zastavil na menším náměstí Vasilevskij spusk.Přímo na Rudé náměstí se nedostal, protože kolem chrámu vedl nízký plot, který mu zablokoval cestu. Motor vypnul v 18.43, po letu trvajícím téměř pět a půl hodiny. Byl uvítán překvapenými kolemjdoucími, kteří jej následně žádali o autogram. Jeden britský doktor zachytil Rustovo obkroužení Rudého náměstí i přistání na mostě na videokameru. Dvě hodiny po přistání byl Mathias Rust zatčen.
 Proces s Rustem začal v Moskvě 2. září 1987. O dva dny později byl odsouzen ke čtyřem letům nucených prací za výtržnictví, porušení mezinárodního leteckého práva a narušení sovětské hranice. Jeho žádost o milost byla zamítnuta. Rust ale do pracovního tábora nikdy nenastoupil, z bezpečnostních důvodů zůstal ve vyšetřovací cele v moskevském vězení Lefortovo. Dva měsíce po procesu se Reagan a Gorbačov dohodli na podpisu Dohody o nukleárních zbraních středního doletu a Rust tak byl v říjnu 1988, po 432 dnech vězení, jako projev dobré vůle Východu, propuštěn na svobodu a vyhoštěn ze Sovětského svazu.
 Rust se do Západního Německa vrátil běžnou leteckou linkou 3. října 1988 a jeho návrat si získal velkou mediální pozornost. On ale odmítl hovořit se shromážděnými novináři, neboť jeho rodina mezitím prodala exkluzivní práva na rozhovor německému časopisu Stern za 100 tisíc německých marek. Pouze uvedl, že s ním bylo ve vězení zacházeno dobře. Novináři jej vylíčili jako „psychicky labilního a až ,,nebezpečným způsobem nezkušeného“.
 V roce 1989 se během výkonu své civilní služby v jedné hamburské nemocnici pokusil Rust pozvat jednu ze sestřiček na kafe. Když nabídku odmítla a začala ho urážet, neovládl se a pobodal ji. Za zranění, která jen stěží přežila, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody; po pěti měsících však byl propuštěn.
 V roce 1994 se pokusil Rust obchodovat v Rusku s obuví, ale neprorazil. Roku 1996 konvertoval k hinduismu a oženil se s Athenou, dcerou bombajského obchodníka s čajem, kterou potkal na svých cestách v Trinidadu. V roce 2001 byl Mathias Rust usvědčen z krádeže kašmírového svetru, o čtyři roky později byl vyšetřován pro podvody.
 V roce 2002 založil mediační službu, která se např. snažila o urovnání konfliktů na Blízkém východě. Později se začal živit jako profesionální hráč pokeru. V roce 2007 byl dvakrát rozvedený a na turnaji v Las Vegas vyhrál 750 000 dolarů,  měl však i velké ztráty. V roce 2012 pak pracoval jako analytik v jedné investiční bance se sídlem v Curychu. ...
   ------------------------------------------------------------------------------------------
 Jistě se může naskytnout i celá řada otázek. Např. kdo, jak a proč umožnil onomu mladíkovi ono ,,extempore", ve kterém mu mohlo jít zcela jistě i o život. Také to musel někdo i financovat a podílet se na přípravách i organizačně. Jedno je však nesporné. To, že svým letem ovlivnil vskutku mnohé. Nejen v tehdejším sojuzu, ale i ve světě. J.A.J.
(Zdroje: Wikipedie, You tube, ale také i stále velice dobře fungující pamět autora blogu.)