Největší Čech

Největší Čech byla anketa pořádaná Českou televizí v roce 2005, v níž se v sérii televizních pořadů volila „největší osobnost naší historie i současnosti“, definovaná jako „kdokoliv, kdo se narodil, žil nebo působil na území Čech, Moravy a Slezska, a kdo se zasloužil o společenství žijící na tomto území a významně ovlivnil jeho život“. V Česku se bezprecedentně objevilo velké množství hlasů pro nikdy neexistujícího českého génia Járu Cimrmana; dokonce je možné, že Cimrman mezi nominovanými vedl. Po konzultaci s BBC však Česká televize účast fiktivní postavy zakázala (a data o počtu hlasů nezveřejnila). Tím vyvolala mezi částí veřejnosti odpor; objevila se dokonce internetová petice požadující povolení Cimrmanovy účasti v soutěži. Tehdejší konečné pořadí prvních deseti: Karel IV,. Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel , Jan Amos Komenský , Jan Žižka , Jan Werich,  Jan Hus, Antonín Dvořák , Karel Čapek , Božena Němcová. A první ,,stovku“ uzavíral ,,nějakej“ Miloš Zeman (viz Wikipedie). To jen tak mimochodem.

Osobně mi výsledky tehdy až tak nekonvenovaly, čili až tak mi to bedna nebrala. Jako že největší Čech byl nějakej ,,cizák Kódl“ navíc Čtvrtej. Jak moh bejt první když byl čtvrtej? A ten Cimrman, rakouskej čech, či českej rakušák. A to se původně psal ,,da Cimrman“, kdo ví, jestli ne i Zimmermann, či tak. Ale budiž, mnozí z našich velikánů více jmen měli, o titulech ani nemluvě, až po umělce národní, či tak. Jo a vlóni málem taky nějakej Kódl, ne-li až krajan Cimrmana, jedním z největších Čechů takměř se stal. Málem. Že by tehdy taky BBC zakročila, či čerta jakého. Ale v tý anketě prej skončil až druhej. Prej to vyhrál nějakej Zeman. Cesty páně a hlas lidu jsou nevyzpytatelné, že. No nic. Tak to chodí. Zatím. Někdy i před tím. Eště mi v hlavě jedna až dvě myšlénky polehávaj. Prej v americe, když dítěte se zeptáte, čím bude, tak prej prezident. Nevím. Emerickej sen? To u nás, zkuste se zeptat dítěte nějakého. Ale radši si zajistěte ústupovou cestu. Pro sichr.

Onehdá pak tehdy v mezidobí mezi  sběrem hlasů a zveřejněním výsledků probíhala i anketa o největšího padoucha, která skončila takto: Klement Gottwald, Stanislav Gross, Václav Klaus, Vladimír Železný, Miroslav Kalousek, Miroslav Grebeníček, Viktor Kožený, Miloš Jakeš, Zdeněk Škromach, Gustáv Husák. To jen pro doplnění ze zdroje téhož.

No a tedˇkonc?  Nevím vám proč, nějak sem si na jeden frk vzpomněl. Asi takhle: Mocnáři jednomu rádcové našeptávali, že s nějakou komunitou cosi by měl podniknouti. Že to i ono a znáte to a na každym šprochu, atd., atp. Tak že jo a atˇpošlou  zástupce a pak uvidí se že. I zástupce dostavil i postavil se před stolici slovutnou. Upřeně na sebe zírali sobě si oko v ok. I mocnář náhle vůči němu jeden prst vytrčiv ukázal zrazu. I zástupce proti němuž prstů vytrčil dvé! Mocnář pokýval. Pak zprudka dlaní rozevřenou zleva v prav máchl. Zástupce v zápětí natˇ prudce v lokti ruku pokrčiv pěst zatnutou pozvedl! Mocnář pokýval. Poté jablko panenské kulaté z podnosu uchopil a zástupci jej ukázal. Ten nemeškaje paž svou v tornu svou vnořil i exemplář cibule překrásné vyjmul i ukázal. Mocnář opět pokýval a zástupce propustil milostivě. Přítomní v oužasu němém přihlíželi, nechápajíce leccos až mnohé vše. I mocnář vysvětlení podal. Prvním gestem zdělil jsem, že všichni jedné víry jsme. Potvrdil i doložil mi prsty dvěma, že všichni věříme v Otce i ducha svatého. Druhým gestem sdělil jsem, že všichni jsme si rovni. On sevřenou pěstí stvrdil, že v jednotě je síla. Pak jsem mu jablkem sdělil, že země je kulatá. On mě však cibulí doplnil, že na pólech je zploštělá. Jsou moudrou komunitou a proto dále jednati budeme. Tak vůle má. A zástupce po návratu rovněž srozumitelně vše vyložil takto: Von na mě-vypíchnu ti voko! Já na něj- já tobě vobě! Von na mě- všechny vás nechám vyhladit! Já na něj- to teda takovýhle..! No a pak sme si ukázali svačiny a zas sem tady. No…

Jo pointa? I při různých názorech, ideích, postaveních, či nedorozuměních přesto nikdy nelze shodu vyloučit. I v nedorozumění. Holt i tak to chodí, či i vo tom to je. Někdy. Možná.

Jo mámo, jukni do lednice, esli je tam eště nějaká ta tláča. Nějak mi vyhládlo. Cože, z jakýho masokombinátu? Ále to je přece fuk. Dám si jí s cibulí, jo. Děkuju. Jo že by si dal nějakej čtenář taky? Má pech. Ale dobrou chutˇ mi popřát může to jo. No a jinak hlavně to zdraví..

P.S.: Co se mě týká, žádné z těchto soutěží jsem se pochopitelně nezúčastnil. Nemám to zapotřebí. Já to vo sobě vim a to mi stačí, že, ehm. No a Vy, co ste to dočetli až sem, tak tedˇ vlastně taky. Dobře Vám tak. A pokud by snad plky tyto cos nedávného, či i současného komukoli jakkoli připomínaly, o osobách a obsazení ani nemluvě, toliko k tíži i riziku takto nechtˇsobě sám tak jeden každý činí!  Jinak zdravim.  Windffouss

                22.1.14                                                                  George Anthony

Autor: Jiří Jiroudek | středa 22.1.2014 23:21 | karma článku: 9,46 | přečteno: 602x
  • Další články autora

Jiří Jiroudek

To ticho až k zešílení

2.2.2024 v 18:02 | Karma: 12,92

Jiří Jiroudek

Ticho léčí

1.2.2024 v 16:15 | Karma: 12,67

Jiří Jiroudek

Ještě jednou přes

2.1.2024 v 10:57 | Karma: 14,63