Nehas co tě nepálí, a taky o před pikolou za pikolu, i o hře na babu

 Inu. Tak se nám zase blíží den znárodnění a zanedlouho opět i vítězný únor. Ne sice přímo v podobách byvších, ale jako ,,vhodné“ scénáře, tó teda. Už zbývá jen ono ,,obligátnÍ": ,,právě jsem se vrátil z hradu".

  Nehraje se o moc. Jenom zase o moc.  A taky o to, kdo s kým o čem pro koho. A potažmo až i za kolik. A tak to, furt a porád kvasí. V čímpak zájmu asi. Jedni říčí, že Kremlu a ,,Čajny“, asi. Sem tam, že zas Brusele, jiní pak, že až z ,,DýSí“. A paralely hledaj se. Stejně, a stejné, jako kdysi. Jen v gardu dnes opačném.

  A poslouchaj občánku, kterémpak že ty a čí si?  Nevim, jak kterej. Já, a nejen podle mateřského znamínka, však genů svých, jsem zůstal ,,jenom“ synem. Své maminky a svého tatínka. Ovšem i díky genům po nich zděděných, ač je to pro leckoho k nevíře, neměly a nemají na mě ničí ,,norimberské trychtýře“! Ač stále leckdo, atˇ ze předu, či v zadu vystrkuje bradu.

 Ale každej ,,nástroj“ dobrej.  Jen si ho, hochu, děvče,  podej. Podrž, použij. A bij! Žít, či nežít? Taky obligát otázka.  A taky: ,,Jak ploský, prázdný, nicotný…“  Kdopak že to řekl, a napsal. A co píší o kde čem jiní. Těžko z nich budou klasici. To jiný kalibr jest. Stručně shrnuto. Často toliko ,,cháska“. Druhu dvého. Nikoli však, ani jednoho, mého! Jedna cháska trychtýři nalévá, a druhá takto vytvářená, tomu tleská. Také nic nového. V jádru stále stejný. Včera, jako dneska. A ta naše písnička? Je vůbec ještě česká?

P.S.: nestál jsem a nestojím ani před pikolou, ani za pikolou. Ale ,,žmukat“ taky nemíním. A hrát se zlobou, mnohdy až primitivizmem a s hloupostí,  krytou často sametem a hesly vznosnými, na babu, tak to také ne. Nepikám sobě ani na hlavu. Jen na babu, prostě nehrál sem a nehraju. To přenechám anonymům a intrikánům. A srabu, co ze zadu vystrkuje leccos. Někdy pozadí, jindy třeba nastrčí i bradu. Někdy svou a jindy cizí. Byli, jsou a budou. Naši, stejně jako cizí. A pak zase zmizí. Jsou stále stejně čitelní.Stejně jako kdys tak i dneska.I o tom bývá ta naše písnička. Česká!  A hasím! Za sebe, ale nejen za sebe. Protože ani za mě to nikdo jinej neudělá! Windffouss

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jiří Jiroudek | pondělí 24.10.2016 12:19 | karma článku: 12,53 | přečteno: 330x
  • Další články autora

Jiří Jiroudek

To ticho až k zešílení

2.2.2024 v 18:02 | Karma: 12,92

Jiří Jiroudek

Ticho léčí

1.2.2024 v 16:15 | Karma: 12,67

Jiří Jiroudek

Ještě jednou přes

2.1.2024 v 10:57 | Karma: 14,63