Mírně militantní dědecheck

Tedy, on je ten dědeček v jádru dobrák, ač občas je brán i coby div ne ,,předseda dobráků“, ne vždy až tolik vlastní vinou. I když i on si o to občas také řekne. Prostě si také občas rýpne, sem tam troška sarkasmu, nadsázky, vtipu, či nadhledu mu též není cizí, což ne každý ,,bere“, obzvláště pak, pokud se děda trefí. A to zas nebývá až tak vzácnou výjimkou. Samo, že i on má své ,,limity“, tedy svá omezení. Tak říkajíc ,,oboustranné“. V lecčem. I on ,,umí“ často ,,chytnout“, ne-li na první, tak třeba na druhé, třetí…,,našlápnutí“. A tak i jemu občas naskočí ,,ohýnek u zadele“. Proto i ten nadpis (CHECK je konstrukce jazyka SQL, která představuje omezení hodnot určitého sloupce v tabulce...viz.Wikipedie).

Že ten ,,děda“ leccos z toho ,,umí“, nakonec zaznamenali i někteří z ,,místních blogerů“ i diskutujících, když mu některé z článků, či diskusních příspěvků připadají někdy příliš ,,sebestředné“, ne až tak ,,moudré“ (tedy podle jeho názoru, že), či příliš v rozporu se skutečností, tendenční, atp. Jistě, ani on se ovšem od ostatních až tolik v mnohém neliší. Nakonec i jeho články jsou v mnohém potvrzením výše tvrzeného. Vždy se však snaží zůstat svůj a ani jiným toto jejich právo, alesponˇ podle něj, snad až tolik nebere. Takže tááák.

Co se dědovi militantostni týká, klídek prosím, ten ,,kvér“ je toliko ,,airsoftová“ hračka, ač věrohodně vypadající. Jsou ovšem chvíle, kdy by si i zní rád člověk vystřelil nikoli toliko ze sportu. Modřinku udělat umí, ale to se prostě nesmí. I když by někdy mohla po zásluze udělena býti. Tedy jak komu. Nestřílejte na pianistu, ani na politika a raději na nikoho. Vůbec. Ovšem jsou jedinci natolik vlezlí, že vlezou, doslovně, do soukromí nanejvýš hájeného. Za branku, či bránu, ba i do, až za dveře. A představa vypálené dávky či ,,řácké bumajzle“ pod  nohy těmto ,,exemplářům“ může být velice lákavou. Velice. Vůči mnohým.

To vám takhle jednou dědečkově babulce přišlo psaníčko, tvářící se jako ,,ofic“ sdělení jisté instituce, že osoba toto zasílající tuto instituci zastupuje a tudíž je přidělena jako osobní poradce v tom a v tom. A adresa a telefon ,,onné osoby“, a aby jí babulka neprodleně navštívila, či kontaktovala, by mohlo to, či ono napraveno, opraveno, upraveno býti. Nejpozději ihned. Babulka mírně dezorientovaná ze sdělení závažného byla. Zkoukli jsem, posoudili a odložili. Nebylo o čem. Následovaly ze strany ,,odesilatele“ pokusy o kontakt tlf., až posléze osobní. Takže dostavila se. Až do dveří. Konverzace: ,,Potřebuju mluvit s paní. O čem. To musím s ní.“ Babulka dorazila. ,,Paní potřebuju to a to a tydle údaje a tenhle dokument a tohle podepsat“. To už měl děda nejmínˇ dvě padesát na výšku a dále rostl, a povídá:,,Ukažte mi to!“ Bylo odmítnuto. Děda se zeptal babičky, má-li tu osobu vyhodit hned, či se s ní ještě budou bavit. Babička je trošku měkkosrdcatá. Tito vlezlí lidé na to mají čuch a jsou na to školeni. Děda však už měl zařazenou nejméně ,,trojku“, ,,nastartovanej“ byl už od začátku. Sebral vnucované papíry. Byly to mizerně okopírované ofic. doklady, neúplné, s nečitelným razítkem i podpisem. ,,ÁÁÁ ven! Á sbohem". To už dotyčná osoba zařazovala zpátečku, a přitom se pokoušela ještě babulku instruovat. Marně. V podstatě nic, než drobná epizoda. Banálni příběh. Dnes a denně. Pomalu kde kdo to zná. Někteří oboustranně. I oni se potřebují nějak živit, či si přivydělat. Každého právo. Až na ty meze. I ta rizika. Také oboustranná.

A děda? Už si na ,,complu“ zpracoval několik variant cedulky na branku. Něco jako v tom smyslu, že nezvaní, pokud se pokusí o vstup, činí tak na vlastní nebezpečí se všemi riziky, které z toho mohou vyplynout. Až po fatální důsledky. Rodina mu nic z jeho návrhů neschválila. Prý by to mohlo být bráno všelijak. Až po diskriminaci. Zatím. Ale dědovi to stále hlavou vrtá. Např. tabulka ,,Pozor pes“, popř. doplněná dodatkem, že pejsek je u branky za deset vteřin, zatímco vstupující by to ven stihl za jak dlouho, není dnes výjimkou. Tak Vám nevim.

No a jinak hlavně to zdraví, hezkýho Mikuláše, atˇ už přijde ve ,,faldovačkách“, nebo na běžkách, a vůbec. A šetřete taky chcíplé čerty po příkopech. Někteří mohou přetankovat ohnivou vodu. Snad z ní neoslepnou, ani jim nevypelichá ocas.  Windffouss

     3.12.13                                                                                            George Anthony