Dny, data, svátky, výročí. S delší i kratší tradicí. Často prezentované, či slavené způsoby poplatné době a režimu. Také jak kdy a jak kde. U nás některé z nich dnes vnímány spíše jako dny volna, možnosti prodloužených víkendů, popř. připomínání některých událostí v rámci tradic a piet. Své dělá i čas, který od těch dat uplynul, ale třeba i výuka ve školách, výchova, i jejich současná prezentace. Není to až tak nepochopitelné, avšak ne vždy až tak dobře. Je to součást i naší historie a ta by neměla být zapomínána. V ničem. I v tom dobrém i tom horším. A ve všech souvislostech. V dobách dávnějších i nedávných. Bez politického balastu, ale s vědomím, jak moc to ovlivnilo a stále ovlivňuje i naší současnost. Mnohdy více, než si uvědomujeme, či jsme si ochotni připustit. Ona totiž i současná podoba světa i mnohých událostí, nejen doma, ale i ve světě na mnohé z toho navazuje. Stále. Včetně našich současných životů.
Proto si myslím, a dovolím si věřit, že nejsem sám, kdo takto smýšlí, že je nutné jak nejen tato data i letopočty, stejně tak jako i mnohá a mnohá další, stále si připomínat. Nejen kvůli minulosti, ale i současnosti a budoucnosti. A s citem pro míru i způsoby prezentace a nejen u těchto dat, aby nebyla zas pouze nástrojem pro vymývání mozků, překrucování skutečností, zneužívání pro politické a mocenské cíle jednotlivců i ,,různých uskupení“. Pod jakoukoli ,,hlavičkou“, ,,vývěsním štítem“, či tzv. politickými programy.
(foto- osob.rod.archiv autora - C -)
8.5.14 George Anthony
