Každý svého špiona

Pod uvedeným titulem byla počátkem šedesátých let uvedená naší tehdejší ČST,  na všech (jediném) kanálech tv inscenace. Byla obsazena našimi tehdy populárními herci. Děj zobrazoval velmi kriticky  praktiky našich imperialistických nepřátel vůči jejich obyvatelstvu. Opravdu, odsouzeníhodné a nechutné. Otec tehdy suše poznamenal, že to je přesně tak, akorát že u nás. Nakonec i v rodině jsme měli ,,tu čest“ být i takto ,,opečováváni“. Později pak bylo natočeno obdobné dílo s dalšími oblíbeními herci, ovšem dějově v opačném gardu. Tedy o těchže praktikách, ale u nás. Stalo se z něj ,,trezorové“dílo. Ano, jde o to po ,,sametu“ mnohým známé UCHO. A tak, když se na dnešním blogu objevil článek na téma odposlechů ,,mobilů“ ve kterém autor mnohé solidně objasnˇuje i komentuje, trošku jsem se pousmál i trochu si zavzpomínal. Mám docela na co. Posudˇte sami, chcete-li. Zjednodušeně  řečeno, tzv. ,,VELKÝ BRATR“ holt existuje. Takřka odjakživa. Od sousedek s vlastním ouškem na hrníčku na stěně sousedů, až po nejsofistikovanější zařízení, postupy a programy. Historicky nejspíš pak je získávaní informací všemi způsoby staré jako lidstvo samo, nejstaršího řemesla nevyjímaje. Tím nejstarším myslím samozřejmě hrnčířství, že.

K uvedenému tématu pak pár řádků, vycházejících jak ze zkušeností osobních, tak i sdělených. Něco jako mix v prostoru i čase. Trochu pro pobavení, ale i trošku k zamyšlení. Kterého kluka by nezajímala ,,střeva“ telefonu. Nevím kolik mi tehdy bylo, když jsem doma neodolal a odšrouboval krytky sluchátka i mikrofonu u našeho telefonu a pokoušel se dostat i do aparátu. Otce mohla ranit mrtvice. Vše prohlédl, pokýval hlavou, aparát smontoval, dal mi pohlavek a zakázal to kdykoli opakovat. Ano, skutečně za pár dní byla kontrola aparátu jakýmsi spojovacím mechanikem. Samo, že rutinní. V té době byly telefony často na podvojných až desítkových linkách, takže někdy byl aparát hluchý a někdy se to míchalo do sebe. Ale to dokážou dnes i mobily, že. Standard, často včetně echa. Doba pokročila. Otec navíc z těchže důvodů tehdy promptně vyhodil techniky, kteří nám chtěli instalovat rozhlas po drátě. I on a jeho rozvody bylo možno použít obousměrně, což se ovšem popíralo. Nakonec na jejich venkovních rozvodech sem tam různě také viseli čas od času mechanici, mnozí ještě jistě pamatují. Ale i ústředny ,,drátˇáku“ se zesilovači byly ,,víceúčelové“. A různé t.zv. ,,točky“ nebyly vzácností. Spleti antén od budov, přes kopce, až po hory. Prostě doba, pokrok, nakonec každý režim i s jakýmkoli systémem musí dbát na vše, že. I ten drátˇák jsem si jako kluk ,,vyzkoušel“. Stačily na schodišti do dvoulinky píchnout dva špendlíky s drátky na sluchátka a ejhle, ono to hrálo. Taky jsem sklidil  od otce i za tento experiment zaslouženou odměnu. Ne že by přímo facka-funus- Olšany, ale sedla, to jo. A tak jsme věděli své. Oba.

Takzvané ,,točky“ pak obsluhovali jak ,,civilisté“, tak i armáda. Jak kde a také k jakému účelu. Od místních až po ,,globální“. O vojenských historky mnohé. Z odposlechů armád USA i BRD, čili území ,,západního německa“, tam umístěných vojenských výcvikových prostorů, přes ,,grencáky“, čili jejich pohraničníky, až po policii. I tak se daly sledovat přesuny jednotek, množství techniky, atd. Až po ostré střelby ale i jejich průšvihy. Od vypadlého seržanta s helikoptéry, střelby do prostoru, kde už nikdo neměl být, ale kdosi ještě byl, a mnohé jiné. Jojo, zatracený imperialisti. No to se v naší lidové armádě, ani jejich spojencům nikdy nemohlo stát. Nebo, že by ne? Ale ano,v mnohém jsme přec byli ,,lepší“, to si pište, tak proč ne i v tomto, tedy co se těch průšvihů týká. Ale co armáda, to i jistý ,,bordel“, akorát, že po vojensku organizovaný. Kdo si užil ZVS, jistě pamatuje. Ale na tato témata bylo napsáno mnohé, nejen nějakej článeček, to by bylo nošením dříví do lesa. I když přec ještě cos k obrázku oněch dob. Každá aktivita jedné strany vyvolávala reakci i té opačné. Vlastně samozřejmost. Mnohdy však i velká zděšení, např. podle stupně aktivit. Takový teoretický jaderný úder, včetně předpokládaných ztrát, rozsahu území, jeho koordináty, vše pochopitelně zašifrované, to prý býval cvrkot. A taky děs, aby cvičné aktivity nepřešly do reálu. I když bývaly to spíš nervy a na bednu pro profikhakimozky, než vojáky ZVS, ti z toho mívali spíš prču, jak ,,gumy“ kmitají. Údajně bývaly od Amíků zasílány i otevřené rádiové zprávy, např. s přáním hezkých vánoc a nového roky,  i jmenovitě některým vyšším profišajbám některých těchto naších speciálních jednotek. A technika? ,,Amíci“ měli spojení až do družstva už  ve Vietnamu, u nás sovět. těchnika jaksi v lecčem pokulhávala. A když ,,imperialisti“ přešli na vysoké frekvence a první ,,digi“ přenosy, o družicích nemluvě, to teprve. Věčný závod, nekonečný příběh. Ani u ,,druhé“ strany to v odposlechu nebylo jiné. Tedy až na tu techniku. Tak raději dost vojny. Radši spíše k dobám současným, až po net. A určení pozice i u ,,spícího“ mobilu? Brnkačka. Už dávno.

Zkušenosti z netu jsou také různé. Někdy úsměvné, někdy taky k vzteku. Taky ,,normálka“. Například blokace Vaší IP adresy při vstupu do otevřené diskuze veřejného sdělovacího prostředku. De to a de to  a najednou- nejde to. Nepíšete žádné hlouposti, vulgarity, nikoho nenapadáte a bác. No nic, mohou být ,,ožehavá nežádoucí témata“, takže některými fakty se mohou někteří jaksi cítit ohroženi. A prstíky dlouhé, známosti mnohé, vlivy nemalé. I dnes.  Tedy co se data týká, aby snad nedošlo k omylu, ano. Kdo nevěří, atˇtam běží. Kde se vzala, tu se vzala, vaše ,,ajpina“ je na kterémsi ,,blacklistu“. I na více.  Jojo, černá listina. Á safra. A nic jste nestahovali, nekopírovali, nepřeposílali, ani spam, i když ten nelze nikdy zcela vyloučit. Ale snažíte se to mít všechno vošéfovaný a užíváte legál programy, žádnej ,,heck, ani creck“. Tak kde, kdo, proč? Pořadatel ankety- nic. Nejdřív ,,mrtvej“ brouk, pak, že u něj to néni, pakže atˇ ,,provajdr“, pak že teda blacklist, ale oni ne, atd. No když to nevzdáte, může se zadařit. Ale nemusí. Já dodnes na pár jsem. Proč? Dodnes nevím. A asi už nezjistím. Ale ty mě neomezují. Zatím. Třeba ,,Anonymus“. Že by si mně automat complomat splet? Třeba pro mé ,,originál logo“, které mám u upoutávek svých článků? Nic než ten nejjednodušší ,,kryptogram“, přitom i symbolický. NOBODY=NIKDO. Nikoli však anonym, žádnej ,,fejk“, v ničem, ani ředitel ZOO. Či proto, že jsem komusi poslal svůj žertovný obrázek s airsoft. ,,bouchačkou“? Svému známému, nikoli jakémukoli presidentovi, ani jiné ,,osobnosti“! No nic.

A jackpack uh vas? Was? A co vaše ,,Webkamerka?" Spinká? Určitě? Ani nemžourá? Tak dobrý. Snad. To víte, ,,Velkej bráška", TEN NIKDY NESPINKÁ. Nikde. Moment. Juknu se. Tu i tam. Dobrý, ani TAM.  Tam snad ne, takové choulostivé místo. I když jeden nikdy neví. Třeba i tydle biologický… Cože? Neblbnu, proč? I klíště má infra navádění. Vojáci ten princip používaj už dávno. Vokopírovali to vod něj. Nekecám! Fakt! Jo. To sou paradoxy.

Hrome, že mi sem zas leze nějaký UCHO. Fuj. Brambory by se do něj daly sázet. Samej hnůj. Jo, že prej za to nemůže, v tom že maká, je prej to jeho byznys. A ten ,,materiál“ v něm, jen se do něj prej hrne. Voboustraně.  Ale z kterejch vobouch stran? Prej neví. Vono jenom ,,sbírá“, kde to tříděj ho prej ani nezajímá.. Jojo, prej…

Až eště tendle článek vyvěsím…Jeden nikdy neví. Další ,,černá listina“? Budu se pak muset juknout. Teda, jestli se eště budu moct přihlásit. Vůbec. Na net.  Admin ví…               

                                                                                                Windffouss

18.11.13                                                                                        George Anthony