Jatka č.5

Proč onen nadpis? Protože válka! Přímo až za humny. A ,,díky“ pokroku v až přímém přenosu. Ale i v realitě, co se jejích následků týká.

  Od nespočtu lidí, kteří před ní prchají, až po následky prakticky ve všem.Proč ve všem? Protože válka! Kde, kým a proč i proti komu rozpoutaná i vedená, to ví dnes snad každý. A jak se projevuje i u nás, ale i ve světě, to asi také. Tedy, snad.

 Nadpis jsem si vypůjčil. Z jednoho románu. Z tohoto: Jatka č. 5, aneb Křížová výprava dětí – povinný tanec se smrtí je vědeckofantastický, autobiografický román amerického spisovatele Kurta Vonneguta jr. z roku 1969. Vypráví o zkušenostech z 2. světové války a cestování v čase amerického vojáka Billyho Pilgrima.

 Ve vyprávění se poprvé objevuje fráze „Tak to chodí“ (v originále „So it goes“), která je významným aspektem vyprávění. Je použitá často v kontextu, kdy se mluví o smrti jako snaha posunout vyprávění k jinému tématu, memento mori, nebo vysvětlení nevysvětlitelného.  Časem se ono „So it goes“ stalo sloganem i odpůrců války.

 V první kapitole knihy je i autorova předmluva o tom jak a proč začal psát Jatka č. 5. Omlouvá se v ní, že „Je tak krátká a zmatená a rozvrzaná“, protože „o masakru se nic inteligentního říct nedá. Předpokládá se, že všichni jsou mrtvi, že už nikdy nic neřeknou, že už nikdy nebudou nic chtít. Předpokládá se, že po masakru se rozhostí hluboké ticho, a taky tomu tak vždycky je“.

 Hrdina onoho románu měl mít ve svém životě i toto ,,motto“: ,,Bože dej, atˇ rozpoznám, co je dobré, a co zlé. A u toho zlého, atˇ poznám, co mohu, a co nemohu změnit“. Může to být vnímáno i coby až alibizmus. Možná. Ale je v tom i kus pravdy. Není tam nic o tom, že se má se zlem souhlasit, či jej ignorovat, natož jej akceptovat, či dokonce až podporovat. J.A.J.

P.S.: Hrdina onoho románu i ,,cestuje v čase“. Ba i s mimozemskou civilizaci se potkává. Ve své mysli. Není však ani v tom až tak sám. Neb i dnes to praktikují mnozí. Často též až ,,mimońi". Čas však vrátit nelze! Ač mnozí by asi i rádi. A mnozí se i minulosti ohání. Avšak, kdo se s ní ohání, ten v ní i stále žije! A to mívá i možné až fatální následky. Třeba i ty válečné. A ty vždy přetrvávají. Po generace. Neb, i tak to chodí. Windffouss

P.P.S.: Autor tohoto článku i onu knihu má ve své knihovně. Již několik desítek let. J.A.J.