Jan Werich a k tomu cosi o časech

Jan Werich 6. únor 1905 – 31. říjen 1980. Letos je to již 34 let, co tento velký člověk odešel. Přesto tu dále zůstává a stále nám má co říci. Ne-li snad všem, tak jistě mnohým. Úvodem něco mouder tohoto Pana Klauna z nejmoudřejších. Prosím, chcete-li:

„Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“                                                                                        

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“                                                                                                                                

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“                                                                       

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“                                                                          

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když wind se mi fousy prožene

Zaslzím někdy, a ne, že ne

Pro časy byvší, holobradé

Někteří tehdy říkali mi smrade.

Nezlobil jsem se na ně

Starší byli a já  mlád

Tak byl jsem pro ně

Prostě  jenom smrad.

Dávno jsem starší

Čas, ten stále běží

Ani dnešním smradům

Na tom nezáleží

Neví ještě o čem co je, či  není

Časem též poznaj, že časy se mění.

Vždytˇ´i řeči moudré, někdy i ty pivní

Bejvají také často velmi relativní.

Zkrátka, mnohé zůstává. I když časy se mění. Furt a porád. Windffouss.

      22.10.14                                                                       George Anthony